22. listopadu 2014

Skoro 750 tisíc sbírkových předmětů Uměleckoprůmyslového muzea se přemisťuje do meziskladu. Důvodem je celková rekonstrukce historické budovy. Až muzeum vybuduje v Řeporyjích nový depozitář, přestěhují se předměty z meziskladu právě tam a počkají do okamžiku, kdy rozsáhlá rekonstrukce v historické budově v centru Prahy skončí.

Lennonova zeď, za kterou jezdí turisti z celého světa, byla krátce skoro celá bílá. Zmizely z ní vzkazy a symboly, které se tu hromadily řadu let. Přemalovali ji studenti uměleckých škol. Nechali na ní jen nápis Wall is over. Během týdne se ale na zdi začaly znovu objevovat nové nápisy.

Experti věří, že ostatky, které vyzvedli archeologové tento týden na Ďáblickém hřbitově, patří Josefu Toufarovi. Farářovi z Číhošti, kterého umučila komunistická StB. Odborníci je budou dál zkoumat.

Expozice Naše moře v Národním technickém muzeu připomíná službu českých vojáků v rakousko-uherském vojenském námořnictvu za 1. světové války. Jedním z takových vojáků byl František Lněnička. Narodil se v roce 1898 v Praze Braníku. Válečná mašinerie ale kromě vojáků potřebovala i průmyslové zázemí - to dodávaly například Kolbenova a Křižíkova továrna.

Chrám svatého Víta si tento týden připomněl přesně 670 let od okamžiku, kdy Jan Lucemburský a jeho syn Karel položili základní kámen ke stavbě. Ve čtvrtek se představilo první vytápění lavic v dějinách katedrály.

Tři tisíce obrazů významných autorů shromáždil v Praze za svého života císař Rudolf II. Prakticky okamžitě po jeho smrti byla mimořádná sbírka rozprášena do všech koutů Evropy. Nejvíc děl odvezl Rudolfův bratr Matyáš do Vídně. Výstavu s názvem "Rudolfínští mistři" teď až do konce března představuje Muzeum hlavního města Prahy ve své budově na Florenci.

Praha avantgardní - tak se jmenuje knižní novinka, která čtenáře provází metropolí 20. a 30. let 20. století. Zavede je do vináren a barů, kde se scházeli výtvarníci, básníci a architekti. Jedním velkým společenským salonem za první republiky byla například Národní třída.