9. srpna 2014

Uzenář s kulturním rozhledem Emanuel Maceška otevřel před 85 lety na Vinohradech moderní palác, který nesl jeho jméno. Prakticky okamžitě tam začal fungovat i populární biograf. Emanuel Maceška byl kromě vyznavače kultury především vyučený řezník a uzenář, známý nejen po celé Praze. Na Vinohrady brzy přestěhoval i svou vlastní výrobnu uzenin. Některé z jeho vynálezů se staly skutečnými gurmánskými hity.

Úředníky pražského magistrátu čeká po 7 letech stěhování. Škodův palác v centru, za jehož nájem Praha platí ročně přes 200 milionů a kde jsou odbory pod jednou střechou, kapacitně nestačí. Pokuty, řidičské průkazy a značky – všechno co souvisí s dopravně správní agendou, lidé na podzim vyřídí na novém místě, v Kongresovém centru.

Město Praha se snaží postupně zrekonstruovat a rozšířit svou nejvytíženější dopravní tepnu – Jižní spojku. Momentálně je uzavřen 750metrový úsek tzv. Severní větve, která patří mezi nejstarší části Jižní spojky vůbec.

Nový stánek s občerstvením v centru Prahy na Jungmannově náměstí vyvolává vlnu negativních reakcí. Odborníci zabývající se veřejným prostorem žádají úřady, aby ho okamžitě odstranily. Někteří kolemjdoucí i architekti stánku přezdívají hnědá bouda.

Policisti doprovodili na výstavu do Národního muzea největší klenoty českých archeologických sbírek. Po zemských muzeích putuje pod jejich ochranou Věstonická venuše, kylešovické meteority a hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic.

Výstava v Muzeu hlavního města Prahy ukazuje historii pražských povodní. Metropoli v minulosti postihovaly např. tzv. dřenice, tedy nakupení ledových vrstev. Dalším problémem, se kterým se potýkali naši předci, byly barikády ze dřeva.

Střelecký ostrov leží uprostřed Vltavy, mezi Starým a Novým Městem a Malou Stranou, na dohled od Národního divadla. Není sice příliš velký, zato je bohatý svou historií. Nejstarší zmínky o něm pocházejí z 12. století. Do roku 1841 zajišťoval spojení se Střeleckým ostrovem přívoz, pak oba břehy Vltavy spojil řetězový most císaře Františka I. Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil nový most Legií.

Přestože je původním domovem nutrií Jižní Amerika, zabydlely se i v Česku. A nekontrolovaně se z chovů rozšiřují po moravských a českých řekách. Praha není výjimkou - žijí např. v Rokytce. Nutrie si tvoří až 20 metrů dlouhé podzemní chodby a narušují břehy potoků, řek a rybníků. V metropoli jich podle odhadu odborníků může žít až několik stovek kusů. Ochránci přírody nabádají lidi, aby nutrie nekrmili, protože tak podporují jejich rozmnožování.