31. května 2014

Rothmayerova vila ve Střešovicích - jedna z nejvýznačnějších pražských vil -má konečně svého nového uživatele. Muzeum hl. města Prahy. Celých sedm let od chvíle, kdy ji původní majitel, syn architekta Otto Rothmayera Jan, prodal městu za dvanáct milionů s podmínkou, že ji Praha opraví a smysluplně využije. Po rozsáhlé rekonstrukci, kterou provedlo město, chce Muzeum hl. m. Prahy tento skvost propojit s nedalekou Müllerovou vilou.

Pražská noční realita - nalákat zákazníky do erotických klubů a privátů se snaží muži přímo v centru metropole. A právě tuto praxi chce hlavní město změnit - jasně oddělit legální a nelegální prostituci. Zákon by chtěl zavést pravidelné zdravotní prohlídky. Lékař by měl především vyloučit pohlavně přenosné nemoci. Prostitutky by nemohly svoje služby nabízet přímo na ulici, ale jen v registrovaných veřejných domech. Ty by nesměly být v blízkosti škol, nemocnic nebo třeba úřadů. Samotné prostitutky by měly pracovat na základě licence, prokazovat by se musely speciálním průkazem s fotkou. A nově by taky musely platit daně. Vláda ale tuto normu v únoru odmítla.

Vše se sbíhá na rohu Šumavské a Lužické ulice. Na tomto místě našla policie v lednu taxík s mrtvým řidičem a na stejném místě skončil svou jízdu i vůz taxikáře zavražděného v dubnu v Uhříněvsi. Policie teď hledá svědky, kteří něco vědí o pohybu černého taxikářského superbu po Praze v kritických dubnových dnech.

Lazarská a Vodičkova ulice, na opačné straně Václavského náměstí Jindřišská – tady Technická správa komunikace buduje bezbariérové zastávky a Dopravní podnik pokládá nové koleje. Mezi nimi už bude nově asfalt pro lepší průjezd cyklistů. U zastávek Václavské náměstí ale budou muset z kola sesednout. Žádná z firem dlážděný úsek přezdívaný tankodrom totiž nemá v plánu opravit. O nutnosti výměny této dlažby plné výmolů se přitom na magistrátu mluví už 4 roky. V koordinaci oprav celé trati podle stavbařů teď zaspala hlavně magistrátní cyklokomise.

Socha okřídleného lva - památník československým pilotům R.A.F. - nebude stát na pražském Klárově. Nelíbí se to Národnímu památkovému ústavu - a ten navíc podporuje pražský magistrát. Na pomníku na Klárově ale pořád trvá vedení Prahy 1 a zamlouvá se taky britské ambasádě.

V Praze je nedostatečná oční péče pro děti, říkají pediatři. Specialistů, kteří umí vyšetřit zrak i úplně malým dětem a ještě s nimi následně cvičit, je málo, přitom očních vad u dětí přibývá. Například Jáchym a Matěj Soškovi se narodili s vadami zraku, za trénování očních svalů musí jejich rodiče platit specialistovi skoro 2500 tisíce měsíčně. Dětskému očnímu centru Kukátko, jednomu z mála specializovaných pracovišť v Praze, totiž chybí smlouva s velkými zdravotními pojišťovnami a rodiče vyšetření i následné cvičení musí platit ze svého.

Jedna z posledních technologických, industriálních staveb kdysi dělnického Smíchova - stoletá trafačka v ulici Na Zatlance. Před časem ji získal pan Patrik Hoffman. Mimochodem čerstvě oceněný architektonickou grand prix za rekonstrukci libčického uhelného mlýnu. Teď trpělivě hledá budoucí využití trafačky. Jeho snem i snem jeho přátel je propojení kavárny, ateliéru a komorní výstavní síně.

Pražská zoo otevírá pavilon pro velemloky. První návštěvníci tam budou moct přijít v sobotu. Kromě ohrožených obojživelníků chce velemlokárium připomenout i spisovatele Karla Čapka - který se právě těmito zvířaty ve svém románu inspiroval.

Nový přírůstek má sbírka Národní galerie v Praze. Portrét Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic od Karla Škréty. Ze sbírek Lobkowitzů ho Národní galerie koupila za pět miliónů korun díky dotaci Ministerstva kultury. Do stálé expozice ve Schwarzenberském paláci tak získala aristokratický portrét, který ve Škrétově kolekci dosud chyběl. Barokní malíř v něm zachytil melancholii, únavu i deziluzi z konce Černínovy kariéry ve světě vysoké říšské politiky.

Na rozhraní Vinohrad, Nového Města a Nuslí kdysi stávala usedlost Zvonařka. Její poloha se koncem 19. století zalíbila podnikateli s masem a uzeninami Antonínu Chmelovi. Postavil tam rezidenci a hned vedle masokombinát, který zde fungoval až do sedmdesátých let, kdy výrobu z už znárodněné Zvonařky přestěhovali do Písnice. V současnosti zde funguje hotel, na fasádě stále najdeme znak Chmelova řeznictví a schraňují tu i vzácný obraz Antonína Chmela, zakladatele impéria, jehož vlajkovou lodí byla pražská šunka. Nejen o Zvonařce, ale o všech industriálních stavbách na jihovýchod od centra města, se teď nově můžete dočíst v třetím díle knihy doktorky Kateřiny Bečkové Zmizelá Praha - továrny a tovární haly.