Jak vznikal scénář
Režisér Tomáš Vorel pochází z Bráníku, pražské čtvrti, kterou prostupuje například barrandovský most. Bráník byl odjakživa pomalovaný, čehož si nemohl režisér Vorel nevšimnout. Když se pak setkal s ředitelem gymnázia Tomášem Houškou, který napsal knihu Graffiti Rules, o partě graffiťáků, které učil, a zároveň potkal Pavla Noska, jehož graffiťácká éra skončila vyhazovem ze školy, začal se s oběma pravidelně scházet nad scénářem inspirovaným knihou a reálným osudem.
„Možná to bude znít naivně, ale původně jsem měl graffiti za záhadnou malbu, netušil jsem, že je to podpis člověka, krycí jméno, které volá: jsem tady, takhle se jmenuju a žiju v tomhle městě,“ přiznává Tomáš Vorel.
Samotnému natáčení předcházelo mnoho schůzek s Tomášem Houškou a Pavlem Noskem nad mnoha verzemi scénáře, režisér Vorel absolvoval pár akcí v terénu, Pavel Nosek přivedl člověka říkajícího si Pasta Oner, který je znalcem graffiti, z něhož se stal odborný poradce filmu. Nosek s Pastou vymysleli jména pro všechny writerské role, spolupodíleli se na výběru filmových lokací pro malování graffiti, dali dohromady veškeré skici, vytvořili tagy použité ve filmu, dohlíželi na všechny detaily v tomto směru. Film je tak z tohoto pohledu autentickou výpovědí, i když cílem režiséra nebylo tuto subkulturu detailně mapovat, ale zachytit ji jako součást dnešního života.
„Já měl nějaké představy o malování graffiti, o hudbě spojené s tímto, ale kluci, kteří na tom se mnou pracovali, srazili moje filmařské představy na zem,“ popisuje Tomáš Vorel.
„Na začátku byl jejich velký odpor a naprostá nechuť spolupracovat s filmem. Často jsme se v pojetí některých věcí úplně rozcházeli, například když jsme s kameramanem Markem Jíchou řekli, zda by Mádl mohl stříkat sprejem jen tak do vzduchu. Oni na to, že je to úplná blbost,“ říká Tomáš Vorel.
Přesto se však nakonec Tomáš Vorel s lidmi z komunity kolem graffiti dokázal domluvit, výsledek je tak přijatelným kompromisem pro všechny tvůrce. Tomáš Vorel jr., jehož v malování graffiti ve filmu supluje právě Pasta, prošel i tak ročním tréninkem ve sprejování.
„V mých raných teenagerovských letech jsem se o malování graffiti pokoušel, chodili jsme s klukama do Bráníka na legální zdi, ale výsledky byly strašný,“ říká Tomáš Vorel jr.
„Naučit se malovat graffiti trvá tak dlouho, že jsem za rok tréninku nepochytil pořádně ani základy. Samozřejmě jsem se musel naučit, jak držet sprej, jak dělat pohyby rukou atd., to bylo takové základní desatero, ale pětadevadesát procent všech tahů ve filmu je dílem rukou někoho jiného,“ dodává Vorel jr.
Jirka Mádl hraje ve filmu Michala, který se ke graffiti dostává přes zkušenějšího Petra (Tomáš Vorel jr.), takže byl v malování úplný nováček a nebyly na něj kladeny velké nároky.
„Mádl se vlastně učí, a přestože to ve filmu mnoho lidí ani nezachytí, urazí jeho styl kus cesty, což se muselo předem pečlivě naplánovat už kvůli tomu, že se netočilo chronologicky,“ doplňuje spoluautor scénáře Pavel Nosek.