13. září 2020

Karel Starší ze Žerotína patřil v předbělohorské době k nejvýznamnějším českým politikům. Stal se ochráncem Jednoty bratrské a na državách jeho rodu působily protestantské tiskárny a školy. Po roce 1608 byl jmenován moravským zemským hejtmanem, a přestože se o pár let později stáhl do ústraní, snažil se zabránit blížící se třicetileté válce mírovou cestou. Některá z těchto jednání probíhala i zámku v Rosicích u Brna, kde se můžete dodnes projít prostorami, které obýval. Prohlédneme si je i my a dozvíme se také mimo jiné to, jaký byl osud panského sídla po odchodu Žerotínů do exilu.

V Moravskoslezském kraji, konkrétně v oblasti Nízkého Jeseníku, se zejména v 19. století těžila ve velkém břidlice. Vyvážela se, opracovaná hlavně do podoby střešní krytiny, do celého tehdejšího Rakouska-Uherska. My vás zavedeme do Flascharova břidlicového dolu u městečka Odry, který byl letos zpřístupněn veřejnosti. Na všudypřítomnou horninu upozorňují vytěžené haldy a hlavně dva obnovené vstupy do nitra země, štoly Johanes a Hortenzie. Jde o dvoupatrové důlní dílo zachované ze starých časů a bez elektřiny. Takže nasadíme přilby, místo kahanu dostaneme čelovku a vyrazíme.

Na hranici tří bývalých okresů – trutnovského, hradeckého a náchodského – leží vesnička Chotěborky, kterou tvoří pouhá devítka popisných čísel a trvale v ní žije jen asi pětadvacet obyvatel. Dřív byla zcela soběstačná, měla svou faru, školu, také prodejnu, hospodu i masnu. To už dnes sice neplatí, svůj půvab si ale zachovala. V roce 2005 se proto stala vesnickou památkovou zónou. Zavedeme vás do kostela, ukážeme vám unikátní dřevěnou osmibokou zvonici a vydáme se také po stopách hudebního skladatele Františka Xavera Duška, přítele legendárního Wolfganga Amadea Mozarta, který se v Chotěborkách narodil.

Z Hanušovic přes Ramzovské sedlo do Jeseníku vyrazíme vlakem. Po trati, která dostala název Slezský Semmering podle první horské železnice na světě, postavené v Rakousku. I u nás si museli dělníci poradit s náročným horským terénem. Tato dráha měla ve své době pro Jesenicko velký význam. Region býval zejména v zimě těžko dostupný, což se díky kolejím změnilo. Místní podnikatele i lázně tak čekal nový rozmach. Pětatřicetikilometrová trať svého času významnou měrou podporovala turistiku. Zážitkem je cesta po ní dodnes. Různě se klikatí a proplétá krajinou a nabízí nádherné výhledy na vrcholky Rychlebských hor a Jeseníků.

Dovedete si představit dům s doškovou střechou mezi paneláky? My vás k jednomu takovému zavedeme. Objevili jsme ho na Bolevecké návsi v Plzni, která je mimochodem unikátem sama o sobě, protože na ní najdete selská stavení uprostřed moderní zástavby. Momentálně tam opravují památkově chráněný statek. První písemná zmínka o selském dvoře U Matoušů pochází z roku 1635. S velkou pravděpodobností je ale daleko starší, jeho historie možná sahá až do středověku. Selskému dvoru U Matoušů se říká podle jeho prvních známých vlastníků. Ta historicky nejcennější budova, tedy obytné stavení, dostane, místo nevzhledného eternitu, původní slaměné došky. Představíme vám i muže, kteří se jejich výrobě a osazování věnují.

Městečko Andělská Hora vyrostlo ve Slezsku na východním okraji Hrubého Jeseníku. Za návštěvu stojí i jeho kouzelné okolí. Hlavně Anenský vrch, který se tyčí do výšky 860 metrů a na město z něj shlíží nedáno opravený kostel svaté Anny. Na tomto místě se údajně zjevil horníkům, kteří zde dobývali rudu, anděl a přímo jim ukázal štolu, kde mají kutat zlato. Podle této události dostalo pak místo název. Zlatokopové se v legendě neobjevují náhodou – v okolí se nachází druhé největší ložisko zlata v Jeseníkách. Strusku, tedy vedlejší produkt zpracování, pak využívali k ohřevu vody v lázních v nedaleké Karlově Studánce.