12. července 2020

Zámek Hrádek u Nechanic nechalo v letech 1839 – 1857 vybudovat panstvo z rodu Harrachů jako své reprezentační letní a lovecké sídlo. Jedná se o nejmladší novogotickou stavbu na území České republiky, o které se někdy mluví jako o kousku Anglie na východě naší země. Pro svůj půvab se areál těší velké oblibě nejen u turistů, ale často si ho vybírají také filmaři. Vidět jste ho mohli mimo jiné v pohádkách Princ a Večernice nebo Anička s lískovými oříšky, ve filmech Jana Eyrová, Tmavomodrý svět nebo seriálu Mladý Indiana Jones. My společně nahlédneme do komnat i parku.

V dobách druhohor byla velká část naší republiky, území od Děčínska až po severozápadní Moravu, zaplavena mořem. To po sobě zanechalo v České křídové pánvi celou řadu stop v podobě mohutných vrstev písčitých usazenin. Jejich pozůstatkem jsou oblíbená skalní města. K těm méně rozlehlým a známým patří Klokočské skály. Skládají se ze dvou částí a najdete v nich spoustu zajímavostí. Mimo jiné velké množství jeskyní, takzvané sloní hřbety a také 1600 metrů dlouhou skalní stěnu nad obcí Klokočí s řadou věží a rozsedlinami. Největší jeskyně se jmenuje Postojna a využívali ji už lovci a sběrači v době kamenné.

Nezbytným doplňkem krojů obyvatel Valašska, zejména pak Vsetínska nebo příhraničních slovenských obcí, bývala od 19. století takzvaná spinka nebo také kotule. Tato ozdobná spona dodnes slouží ke spojení rozparku na prsou mužské košile a ženských rukávců. V současné době se její výrobě u nás věnuje už jen jediný člověk, Petr Mužík z Velkých Karlovic. Předvede nám, jak tradiční paráda z časů našich babiček a dědečků vzniká a jaký materiál na ni používá. A ukáže nám i pásky a krpce, které také vyrábí.

Jméno Hurvínek máme všichni neodmyslitelně spjaté se slavnou postavičkou loutkáře Josefa Skupy. Příznivci železnice si ale při jeho vyslovení nejspíš vybaví i železniční motorový vůz, který se mezi lety 1948 a 1956 vyráběl v kopřivnické Tatře a Vagónce Studénka. Říkalo se mu taky Kredenc nebo Splašená bedna. Na koleje jich v polovině minulého věku vyjelo celkem 549. Nejslavnější éra tohoto vozu skončila v 80. letech, protože po roce 1976 byly postupně vyřazovány z provozu. Na trati z Břeclavi do Lednice se jím ovšem můžete při víkendových sezónních jízdách svézt dodnes, což jsme si nenechali ujít.

Zubr je největším evropským volně žijícím přežvýkavcem. Z našich končin ale vymizel v polovině 18. století. Osudným se mu staly lovy, mýcení pralesů a vysoušení mokřadů. Naštěstí po první světové válce vznikla Mezinárodní společnost pro zachování zubra, a ta si dala za úkol zachránit tento druh a vrátit ho zpátky do míst, kde býval doma, tedy do přírody. Díky organizaci Česká krajina se už mohutná zvířata úspěšně zabydlují i u nás. Vidět je můžete v rezervaci v Milovicích a nedávno se jich několik zabydlelo i v prostoru bývalého vojenského cvičiště na úbočí vrchu Kotel u Rokycan, kam se vydáme.

Nedaleko Klášterce nad Ohří na severozápadě Čech najdete hrad Perštejn. Nemá nic společného se slavným rodem Pernštejnů, i když mu to chybějící písmeno „n“ spousta lidí do jména omylem přidává. Ze tří stran byl chráněn strmými stráněmi, z větší části navíc ještě vodním příkopem, přesto panstvu nesloužil příliš dlouho. Vznikl někdy ve 13. století a na počátku toho 16. už byl v historických pramenech uvádět jako pustý. Proč si sídlo, které se z malého hrádku změnilo v rozlehlý areál, neužívalo své slávy a přítomnosti panstva déle. Prozradíme vám to. A zjistíme, co se z něj dochovalo do dnešních časů.