7. července 2019

Česká Třebová leží v údolí řeky Třebovky na pomezí Čech a Moravy v podhůří Orlických hor. Její historie sahá až do roku 1278, největšího rozmachu se dočkala po roce 1845 po vybudování dráhy. Brzy se stala významným železničním uzlem. Bylo by ale škoda město brát jako dopravní křižovatku a neprohlédnout si jeho centrum a okolí. Nachází se v něm spousta památek, které jsou opředeny mnoha pověstmi a tajemnem. Jednou z nich je rotunda sv. Kateřiny, jediná dochovaná románská stavba v celých východních Čechách. Její historie je poněkud záhadná. Nikdo neví, kdo ji postavil, kdy přesně a proč. A tak dostaly prostor různé pověsti. Prozradíme vám, jaké a nezapomeneme ani na ty, které jsou spjaty s dalšími místy ve městě.

Hornická tradice v Plané sahá až do dob předhusitských. Dokládají to záznamy v městských kronikách. Největšího rozmachu těžba dosáhla v 17. století. Z té doby se zachovala i v okolí řada šachet a štol, v nichž se dobývaly zejména měď, olovo a stříbro. Ve 20. století pak dokonce i uran. V jedné z historických štol bylo otevřeno hornické muzeum. Dozvíme se v něm spoustu zajímavostí o zdejším přírodním bohatství ukrytém pod zemí, ale i o časech, kdy se v Plané razily šlikovské tolary.

Z české krajiny v posledním století zmizela malá políčka a vytratily se i louky a remízky. A s nimi spousta lučních květů a hmyzu včetně motýlů. My jsme ale několik takových barevných políček objevili u Markvartic, které leží v mírně zvlněné krajině na hranici Českého ráje. První zmínky o obci bychom našli už před sedmi sty lety, turisty sem ovšem nejvíc láká řada unikátně dochovaných roubenek až z přelomu 18. a 19. století. A milovníky přírody pak výše zmíněná lokalita, která je výsledkem mnohaletého snažení dvou nadšenců, Bohumila Bradny a Zdeny Nikodémové. Ti už desítku let získávají semínka rostlin ze všech koutů naší země, aby je mohli namnožené vracet zpět do přírody.

V Chlumci nad Cidlinou vloni otevřela parta nadšenců muzeum četnictva, které neustále rozšiřuje. V českých zemích se začaly dějiny četnického sboru psát v roce 1850, v Chlumci nad Cidlinou až roku 1866. My se nejvíc dozvíme o éře první republiky. Základním prvkem systému byla četnická stanice. Nejvyššími řídícími orgány pak byla zemská velitelství v historických zemích, pro Čechy v Praze, pro Moravu a Slezsko v Brně, pro Slovensko v Bratislavě a pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. A nad tím vším byl generální velitel četnictva. V muzeu, které je rozděleno do několika částí, se dozvíme spoustu zajímavostí o historii četnictva u nás, jeho uniformách i výzbroji. Seznámíme se i s tím, jak vypadala stanice nebo kasárna, v nichž četníci často léta žili.

Jednou z dominant okolí Kaplice v Novohradském podhůří je Hradišťský vrch. Na jeho vrcholu, kam dnes vede z města značená turistická trasa, totiž kdysi opravdu pravěké hradiště stávalo. Dozvíme se, komu sloužilo. Zajímavostí nás ale v tamní krajině čeká víc, třeba zbrusu nová originální rozhledna na místě pravěkého opevnění i zříceniny středověkých hradů. O zmiňovanou rozhlednu usilovali lidé z okolních obcí dlouhých deset let a teprve v loňském roce mohli začít s její výstavbou. Pozoruhodný je i hrad Pořešín, první v České republice, na němž zavádějí podle francouzského vzoru prohlídku torzálních objektů pomocí velkoplošných kreseb nebo projekcí.

Touha předvést se světu stála u zrodu mnoha významných památek. Jednou z takových je budova nové radnice v Jablonci nad Nisou. Na zdejší poměry monumentální stavba vyrostla na počátku třicátých let minulého století, v době, kdy se Jablonci přezdívalo Paříž severu a kdy za věhlasnou bižuterií jezdili obchodníci z celé planety. Funkcionalistická stavba s prvky art deca, která je dílem architekta Karla Wintera, se nerodila jednoduše. Její budování poznamenala počínající hospodářská krize. Ozývaly se kritické hlasy, že je příliš drahá a megalomanská, tehdejší starosta Karl Fischer si ale svůj sen o moderním sídle amerického střihu nechtěl nechat vzít. Zjistíme, jak všechno probíhalo a prohlédneme si samozřejmě exteriér i interiér.