11. května 2014

Ze zhruba dvou tisícovek hradů a zámků, které na konci první poloviny minulého století začal spravovat stát, nebyly samozřejmě všechny zpřístupněny k prohlídkám. Ale i mnohé z těch, jejichž brány zůstaly uzavřeny, mají zajímavou historii a taky příběhy tamních hradních či zámeckých pánů si zaslouží pozornost. Nahlédnout za zavřená vrátka můžeme teď na výstavě na zámku v Zákupech. Dozvíme se tam, jak se na některých sídlech žilo a prohlédneme si taky předměty, které majitelé používali. Můžete se těšit například na vázu, u které sedávali Kinští večer na svém sídle ve Sloupu. Ale ne proto, že by až tolik milovali květiny, do vázy vkládali svíčku. Dozvíte se taky, jakou hudbu měl nejraději habsburský panovník Ferdinand Dobrotivý, který pobýval právě v Zákupech. A spoustu dalších zajímavostí.

Romantické plavení vorů po Vltavě zná většina z nás jen ze starých filmů. Ale projet se po naší neznámější řece láká mnohé i dnes. Do cesty lodí z jihu Čech směrem k hlavnímu městu se postavila soustava přehrad, ale přesto vám jednu zajímavou plavbu nabídnout můžeme. Na loď nastoupíme v Týně nad Vltavou a poplujeme až k Orlíku. Dopřát si ale můžete i výlety kratší, jedna z pravidelných tras vás například zavede do plavební komory Kořensko vybudované pro potřeby temelínské elektrárny. A abyste věděli, do čeho jdete, představíme vám i loď, která zájemce o poznávání jižních Čech z hladiny řeky vozí. Je to už docela pamětnice, plavila se kupříkladu ve třicátých letech minulého století v Drážďanech a jmenuje se Carina.

Pálava je místem, kde se na jihu Moravy potkává krásná příroda s dlouhou historií. Už v minulém století byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Teď na jaře tu můžete obdivovat rozkvétající květiny, mimo jiné třeba kosatce. Při procházce po hřebeni si můžete dopřát i výhled do daleké krajiny. A navíc výlet do dávné minulosti. První lidé tuhle oblast osídlili už v pravěku, někdy před třemi desítkami tisícovkami let. Zůstala tu po nich řada archeologických pokladů. Historii o něco mladší pak připomíná zřícenina hradu na nejvyšším vrchu Pálavy Děvíně. Už po staletí se jí říká Děvičky a my vám prozradíme, jak k tomuhle názvu hrad přišel. A taky to, že podle pověstí je tu někde ukrytý poklad, který zatím nikdo neobjevil.

V posledních letech přibývá těch, kteří se rádi vracejí do historie. Ať už jsou tu různé soubory historického šermu nebo ti, kteří v duchu časů minulých žijí. Minulost učarovala i Martinovi Říhovi z Praskoles. Pustil se do výroby bot, které se nosívaly v dobách gotických, renesančních, barokních, ale i těch, které obouvali vikingští bojovníci. A přidal k nim i různé doplňky, jako třeba opasky nebo taštičky, které se na ně připevňují. Dokáže vytvořit taky celou zbroj. U jeho dílny se netrhnou dveře se zájemci. K zákazníkům patří i filmaři, kteří potřebují obout hrdiny historických filmů nebo pohádek. Martin nám ukáže, co všechno z kůže dokáže vykouzlit. Dozvíme se, co výroba kupříkladu takové gotické botky obnáší a co je k tomu zapotřebí.

Víte, jak vzniklo slovo poustevník? Odvozením od pouště. V počátcích křesťanství museli vyznavači této víry často prchnout před pronásledovateli a žít v ústraní na poušti. My sice žádnou poušť nemáme, ale míst, kde mohli poustevníci pobývat o samotě a věnovat se modlitbám, se i v naší kotlině našlo dost. Tohle všechno se dozvíme na výstavě, která právě probíhá v plzeňském Církevním muzeu. Trochu si tu naši představu o asketických mniších poupravíme. Dozvíme se tu třeba to, že v dobách předhusitských fungovaly poustevny na Šumavě a v Českém lese tak trochu jako motoresty. Poutníci se tu mohli zastavit, občerstvit i přenocovat. Husité poustevny ovšem vypálili. A nás bude zajímat, jak to s poustevníky bylo dál. A vydáme se taky na několik míst, kde dřív v Plzni přebývali.

Jeskyně na Turoldu, kterou najdeme na okraji jihomoravského Mikulova, tvoří společně se sousední Liščí dírou největší jeskynní systém v druhohorním vápenci u nás. První zmínku o jeskyni bychom našli už ve druhé polovině sedmnáctého století. Později byla díky těžbě vápence poničena a k jejímu znovuobjevení došlo až v padesátých letech minulého století. Tehdy se do zkoumání chodeb pustila parta nadšenců vedená Benediktem Závadou. Další milovníci podzemí v bádání pokračovali a od roku 2004 mohou do jeskyně zavítat i návštěvníci. Prvním prostorem, který si prohlédneme, je takzvaná Stará síň, s velkým kamenem, který dostal jméno Strážce. Dále nás cestou čekají kupříkladu Balvanitý dóm, žraločí tlama nebo smaragdově zelené jezírko.