Vysoká hladina omylu
Obsah dílu
Dokument zachycuje krajinné a sociální proměny prostředí vodních nádrží Nové mlýny a ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot.
Přehled dílů
Větrníky versus krajina
Nedej se!
Česká vláda urychluje výstavbu větrných elektráren – do roku 2030 by jich mělo díky dotacím vyrůst až 500, v dalších letech dalších tisíc. Někde lidé souhlasí, ale v řadě lokalit větrné elektrárny odmítají. Například na Vysočině některé obce vyhlašují referenda. Ve hře je střet několika zájmů: získávání obnovitelné energie z větru, zachování krajinného rázu, ale i zisky investorů.
Ministrův obětní beránek
Nedej se!
Stoletá povodeň na Jesenicku v roce 1997 zaplavila Krnov a okolí. Po 27 letech zde voda udeřila znovu. Den po kulminaci obvinil ministr zemědělství z dramatických dopadů povodně občanská sdružení. Nevládní organizace, Hnutí DUHA a Děti země, prý svými odvoláními blokovaly výstavbu přehrady Nové Heřminovy, která by bývala katastrofě zabránila. Oba spolky se ale do územního řízení k přehradě přihlásily teprve loni. Neleží důvod, proč přehrada nestojí, někde jinde?
Domy místo orchidejí
Nedej se!
Králický Sněžník mezi Jeseníky a Orlickými horami láká stále více návštěvníků, což přináší i zásahy do krajiny. Nové stavby vznikají i na louce nad Stříbrnicemi, která je domovem vzácných a chráněných druhů rostlin.
Trasa sliby dlážděná
Nedej se!
Středočeský úsek dálnice D3 z Prahy na jih je plánován přes komplikované území Dolního Posázaví. Odborné posudky opakovaně nedoporučily vést trasu dálnice právě tudy. Území kolem Jílového je poddolované, hrozí sesuvy půdy a ztráta vody. I přes to zde příprava stavby pokračuje. Dotčené obce i obyvatelé si stěžují, že schvalovací proces je netransparentní a sliby úřadů nebyly dodrženy.
Posudkáři vlivů
Nedej se!
S problematikou nekvalitně vypracovaných biologických výzkumů a hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí se potýkáme napříč celou republikou. Mohlo by se jednat o systémový problém?
Utopená Gigafactory?
Nedej se!
Poté, co se rozplynul sen o projektu gigafactory v Líních u Plzně, přichází stát s novým záměrem. V nivě řeky Olše u Dolní Lutyně mají být vyčleněny stovky hektarů polí pro nového strategického investora. Průmyslový park by zde měl vyrůst i přes to, že v Moravskoslezském kraji najdeme nejvíce brownfieldů v republice. Když jsme lokalitu navštívili s kamerou v polovině září 2024, kdy kulminovaly vodní toky, pole určená pro výstavbu byla pod vodou.
Další těžba v Krušných horách?
Nedej se!
Soukromý investor plánuje těžit živec nedaleko obce Potůčky v Krušných horách. Část území, které by záměr ovlivnil, je ale již dnes zapsáno jako hornický region na seznam světového dědictví UNESCO a v oblasti by měla být vyhlášena i chráněná krajinná oblast. Zachováme přírodní dědictví pro budoucí generace, nebo se vrátíme k těžbě v srdci Krušných hor?
Poklad na Mladeckém jezeře
Nedej se!
Již brzy nebude možné ukládat na skládky recyklované stavební odpady. Zasypat jimi lomy a pískovny ale odpadová vyhláška za určitých podmínek umožňuje. Podobné lokality jsou z přírodovědného pohledu velmi cenné. Kromě jejich zničení s sebou takové záměry přináší i mnoho dalších rizik, jako například v případě zatopeného lomu Mladecko na Opavsku.
Toxické odpady na břehu Labe
Nedej se!
Staré ekologické zátěže jsou rizikem jak pro přírodu, tak pro zdraví občanů. V případě zátěží, které vznikly činností bývalých státních podniků, se Česko prostřednictvím ekologických smluv zavázalo, že uhradí náklady na jejich odstranění do předem stanovené výše. I přes to se je často vyřešit nedaří. Platí to i pro jednu z největších zátěží v areálu chemičky Synthesia Pardubice v bezprostřední blízkosti Labe. V jejím případě navíc hrozí, že se staré ekologické problémy stanou aktuálními.
Obchodní centrum nadohled
Nedej se!
Volná, nezastavěná krajina v Česku ubývá a výjimkou není ani Kamenický Šenov v CHKO České středohoří. Debaty o budoucím rozvoji obce znovu rozproudil plán soukromého investora vystavět obchodní centrum na zelené louce, jen 300 metrů od národní přírodní památky Panská skála.
