Generálním tajemníkem ÚV KSČ se místo Gustáva Husáka stal Miloš Jakeš

Na generálního tajemníka ÚV Komunistické strany Sovětského svazu Michaila S. Gorbačova údajně udělal Gustáv Husák při jeho návštěvě v Československu ten nejlepší dojem. Jenže zároveň cítil, že je československý prezident a generální tajemník ÚV KSČ v jedné osobě již značně opotřebovaný, a rozhodl se vsadit na méně okoukané tváře, i když se nejednalo o nějaké politické nováčky. Situace uvnitř předsednictva ÚV KSČ však byla velmi komplikovaná, o podíl na moci spolu zápasilo několik znepřátelených vlivových skupin. Výsledkem jejich střetu pak byla volba umírněného příznivce tzv. Přestavby a nijak zvlášť nevynikajícího osvědčeného funkcionáře aparátu Miloše Jakeše (občansky Milouš Jakeš; nar. 1922) generálním tajemníkem ÚV KSČ. Gustáv Husák opouštěl důležitější ze svých postů s pocitem osobní zahořklosti, který před členy nejužšího vedení nijak neskrýval. I jemu bylo patrně jasné, že se jeho nástupcem stal člověk s podstatně menším rozhledem i politickými schopnostmi. Jakeš patřil mezi Baťovy mladé muže a svou politickou kariéru zahájil v roce 1950 jako předseda Jednotného národního výboru v Gottwaldově (Zlíně). V šedesátých letech po studiích v Moskvě byl mimo jiné prvním náměstkem předsedy Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství a do června 1968 také první náměstkem ministra vnitra pro civilně správní úsek. Politicky patřil spíše ke konzervativnímu dogmatickému křídlu, které v roce 1968 podporovalo okupaci Československa. V březnu 1968 byl zvolen do funkce předsedy Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ (ÚKRK) a z tohoto titulu se významně podílel na stranických čistkách na začátku sedmdesátých let. Post předsedy ÚKRK vykonával až do roku 1977. V roce 1981 se stal členem předsednictva ÚV KSČ, kde nejprve odpovídal za zemědělství a později za ekonomiku obecně. Proces tzv. Přestavby propagovaný Michailem Gorbačovem chtěl omezit především na oblast hospodářství a vyhnout se větším politickým změnám. U veřejnosti měl Miloš Jakeš jen minimální respekt, bouři výsměchu vzbudil zejména záznam jeho projevu na Červeném Hrádku v roce 1989. Stejně jako většina dalších občanů, ani Dvořákovi, a dokonce ani Francovi v nového generálního tajemníka neskládali žádné velké naděje. Starý Franc spíše zvažoval, zda nejde o přechodnou periodu, po níž se teprve objeví důstojný nástupce Gustáva Husáka. V listopadu 1989 byl donucen ze svého postu odstoupit, krátce nato byl dokonce zbaven i členství v KSČ a vzdal se i poslaneckého mandátu.Televizní noviny, TN-1987-12-17; ČST