Melodrama „Nikdo mě nemá rád“ je autorským snímkem o lidech, kteří každý svým způsobem nezapadají do společnosti. Hlavní hrdinkou je osamocená Sára, která se nečekaně zamiluje do tajemného muže. Ani jeden z nich ovšem nesplňuje představy okolí a jejich vzájemný vztah se stane nepřijatelným. Režie Petr Kazda, Tomáš Weinreb
Dokument o horolezkyni, humanitní misionářce, spisovatelce a matematičce Dině Štěrbové. Režie Hana Pinkavová
Příběhy o králících z klobouku patří k těm nejrozsáhlejším kresleným seriálům, které v produkci televize vznikly. Poprvé se objevily na televizních obrazovkách v roce 1979. Kouzlo příběhů Boba a Bobka oslovilo celé generace dětských diváků a jejich rodičů. Z tohoto důvodu se tvůrci rozhodli přivést tyto hrdiny i na filmové plátno a dát jim opět prostor k tomu, aby vykouzlili úsměvy na tvářích diváků napříč všemi generacemi.
Film představuje portrét slavného malíře Jana Merty. Ten patří k dlouhodobě respektovaným českým umělcům. Má privilegium zabývat se svou volnou tvorbou, je součástí velkých i menších výstav, píše se o něm v přehledech umění posledních desetiletí. Režie Tomáš Klein a Tomáš Merta
Prezidentka je celovečerní dokumentární snímek Marka Šulíka , který časosběrnou metodou mapuje a zpracovává zákulisí výkonu funkce slovenské hlavy státu v období mandátu Zuzany Čaputové . Odhaluje pracovní procesy a postupy, ale i osobní rovinu člověka v této pozici . V zrcadle jedinečných autentických událostí a jevů tak zkoumá lidský rozměr politiky a klade otázky, jak v tomto procesu obstojí charakter a hodnoty. Režie Marek Šulík
Film režiséra Martina Páva Dajori (v romštině matka) zachycuje příběh romské rodiny ze severočeského Varnsdorfu, která se usilovně snaží vymanit ze spirály chudoby a přitom se nezištně stará o své příbuzné v době, kdy ztratí střechu nad hlavou a nemají kde bydlet.
Mladá dívka Jindřiška zjišťuje, že její otec nadělal obrovské dluhy, když jejich rodinný dům a majetek začnou zabavovat exekutoři. Jindřiška se během jednoho dne musí rozhodnout, jestli má důvěřovat a pomoct svému otci, nebo zachránit sebe samu, dokud není pozdě. Režie Vojtěch Strakatý
Pohádka všech českých pohádek: Láska a práce napraví princeznu Krasomilu, starý král se zbaví špatných rádců, v Půlnočním království je zrušen zákaz zpěvu a všichni milují moudrého a pohádkově ušlechtilého krále Miroslava. Režie Radek Beran
Brutálně krásná, ale brutálně opomíjená. Vedle šedé záplavy prefabrikovaných paneláků vznikaly ve druhé polovině dvacátého století také výjimečné, spirituální a nadčasové stavby, které budily pozornost i na Západě. Režisér Jan Zajíček natočil podle námětu Vladimira 518 unikátní celovečerní výpravu do předrevoluční architektonické scény. Na pozadí impozantních záběrů nejzajímavějších českých i slovenských poválečných budov, doplněných o svědectví předních architektů a teoretiků, vyvstává plastický portrét doby, kde vedle oficiálního a řízeně strukturovaného bujelo mnoho organického, moderního a inspirativního.
Film, který promlouvá i k těm, jež válka na Ukrajině nezajímá. Dokument přináší pohled na život a práci jednoho z nejvýznamnějších českých válečných zpravodajů, Martina Dorazína. Znepokojující snímek režisérů Davida Čálka a Benjamina Tučka, vypráví osudy lidí, které válka přímo zasahuje, nabízí pohled na současný konflikt na Ukrajině a upozorňuje na širší kontext války a na význam válečné žurnalistiky.
Portrét osobitého umělce, který je křehký a zároveň silný díky své posedlosti malbou – neúnavně svými obrazy i slovem tlumočí originální pohled z prostoru mezi světy – indiánů a bělochů, peruánské i české přírody, divočiny i města. Film ukazuje několik rovin Ottových „džunglí“ – existenční, filozofickou, výtvarnou i vztahovou. Režie Alice Růžičková
Originální loutkový film vzniká na motivy stejnojmenné, oblíbené knihy francouzského spisovatele Mikäela Olliviera. Problémy dospívající mládeže přibližuje s živým nadhledem, který zaujímá i díky palčivému tématu nadváhy teenagerů. Režisérkou a výtvarnicí je Kristina Dufková
Příběh maďarské vdovy Mariky, která za druhé světové války ukrývá židovského chlapce, a dramatické období prvního slovenského státu na slovensko-maďarské hranici nedaleko Bratislavy. Režie Iveta Grófová
Dokument mapující více než sto let české vizuální kultury, nabízí příběhy známých i méně známých značek a ukáže, že špičková grafická tvorba vzniká v Česku i dnes. Průvodcem snímku je Nicho Lowry, americký rodák s českými kořeny, vášnivý sběratel a milovník grafického designu, který se vydává na dobrodružnou cestu po stopách toho nejlepšího z české vizuální kultury. Během svého putování se setkává s řadou současných grafických designérů, ale i s odkazem už nežijících ikon, z nichž mnozí uspěli i v zahraničí. Film dovede Nicha skrze rozkrývání české identity k jeho vlastním kořenům a představí český grafický design i těm, kteří Česko neznají. Režie Kateřina Mikulcová a Petr Smělík.
Projekt navazuje na film Malý Pán, pokračování rozpracovává téma strachu jako nástroje manipulace s lidmi. Strach a tíseň zde nebude jako v prvním dílu průvodcem na trnité cestě ze samoty. Bude pro hrdiny vážnou překážkou k prostému radostnému prožívání života. Režie Radek Beran
Život, snímek po snímku. Libuše Jarcovjáková svůj život zaznamenala v jedinečném fotografickém deníku. Fotila sebe i své nejbližší okolí v zásadních životních okamžicích, v Praze, Berlíně nebo v Tokiu, v barech, v práci, na ulici, doma v těch nejintimnějších momentech. Dokument je vyprávěn hlasem a očima fotografky – filmem provází Libuše Jarcovjáková a vše, co vidíme, vyfotila sama objektivem svého fotoaparátu. Dokumentárním film Kláry Tasovské je tím nejautentičtějším svědectvím o barvitosti jednoho lidského života.
Osobní, vtipný, dojemný a zcela otevřený film odhaluje nejdůležitější chvíle v profesním i soukromém životním příběhu Ivy Janžurové. Režisérka celovečerního dokumentu, její dcera Theodora Remundová, citlivým pohledem odkrývá osobnost oblíbené herečky prostřednictvím jejích vzpomínek na rodiče a dětství, životní lásky, mateřství a zásadní okamžiky, které její charakter a život utvářely. Ve filmu se stáváme svědky mnoha intimních, vážných i veselých okamžiků, vzpomínek, úvah i setkání této herecké ikony.
Vracíš se na místa. Na místa, kde jsi vyrůstala. Třeseš se. Potíš se. Polykáš. Nemůžeš se vyhnout vzpomínkám. Některý jsou jako pestrý obrazy. Některý jak rány pěstí. Děcák za komunistů. Pěstouni. Pasťák. A pak samet. A svoboda, se kterou nevíš, jak naložit. Stokrát jsi padla. Ale stokrát zase vstala. Nedostali tě. Nebyla jsi na to totiž sama. Měla jsi sebe. A taky naději. Naději, že jednou zdrhneš do Ameriky. Kde na tebe čeká táta. Režie Viktor Tauš
Konec světa je originálním příběhem dědy, syna ruských šlechticů a jeho devítiletého vnuka Tondy. Silný příběh ze složité doby kolem roku 1968. Je to vyprávění plné kontrastů: Ať už jde o vztah mezi tím, co obnáší dědův bohatý život a Tondovou bezprostřední dětskou přítomností. Nebo mezi poezií a jemným humorem a dramatickými situacemi vojenské okupace. Či obecně mezi každodenními starostmi jedince a tlakem velkých dějin. Na dědově osudu, mapujícím velkou část traumat 20. století, lze sledovat nakolik je individuální osud člověka odvislý od dějinných pohybů a změn. A jak moc se jim lze vzepřít a zachovat si tak vnitřní pevnost a integritu. Nebo někdy jen holý život. Režisérem snímku je Bohdan Sláma.
Tata Bojs nejsou jen skupina, je to komplexní fenomén zahrnující hudební, výtvarnou i epickou složku. Jsou živoucím důkazem toho, že přátelství existuje a může být zdrojem i hnacím motorem úspěšné kariéry. A také toho, že mít vlastní obsáhlý archiv je někdy docela užitečné. Tata Bojs jsou z podstaty hraví a hravou, kreativní a estetickou nadstavbu by měl mít i film o nich.
