Místo, kde jsou filmy doma

Události ze světa filmu, úspěchy a ocenění

Nominace na Ceny české filmové kritiky vedou koprodukční filmy ČT Amerikánka a Ještě nejsem, kým chci být

2. 1. 2025

O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.

Film Amerikánka je osobité, současně snové i hrůzu nahánějící přemítání nad dospíváním v dětském domově. Vynesl nominaci režisérovi a producentovi Viktoru Taušovi, scenáristovi Davidu Jařabovi, autorovi scénografie a kostýmů Janu Kadlecovi a herecké představitelce nejmladší verze titulní postavy Amerikánky Kláře Kitto.

Portrét fotografky Libuše Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být úspěšně přerostl kategorii dokumentárních filmů, kde mu konkurují snímky DajoriHranice Evropy. Nominace za dynamické propojení bohatého fotoarchivu a deníkových záznamů připadla producentovi Lukáši Kokešovi, režisérce a producentce Kláře Tasovské a střihači Alexanderu Kashcheevovi. Ten zároveň spolu s výtvarnicí Kristinou Dufkovou, rovněž dvojnásobně nominovanou režisérkou animovaného snímku Život k sežrání, zabojuje o Cenu innogy pro objev roku.

Bodovaly také na Oscary vyslané Vlny. Drama zachycující práci novinářů Československého rozhlasu během politicky i společensky napjatých let 1967-8 přineslo dvojí nominaci i režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Jiřímu Mádlovi.

V hereckých kategoriích dále členové a členky Sdružení české filmové kritiky vyzdvihli výkony titulních představitelů Manželů Stodolových Lucie Žáčkové a Jana Hájka, nemluvného Oldřicha Kaisera ve snímku Zahradníkův rok a herectví jinak neherce Karla Martince v Mordu.

V kategorii Mimo kino, která oceňuje televizní, online a jiné počiny mimo kinodistribuci, byly z českotelevizních projektů nominovány série Smysl pro tumorVlastně se nic nestalo.

Slavnostní ceremoniál proběhne v sobotu 1. února 2025 a živě ho bude přenášet program ČTart. Večerem udílení cen provede youtuber, komik a politický komentátor Jan Špaček.

Kompletní přehled nominací na Ceny české filmové kritiky 2024

Nejlepší film

Amerikánka – Viktor Tauš

Ještě nejsem, kým chci být – Lukáš Kokeš, Klára Tasovská

Vlny – Monika Kristl

Nejlepší dokument

Dajori – Martin Páv, Nicolas Kourek

Hranice Evropy – Apolena Rychlíková

Ještě nejsem, kým chci být – Klára Tasovská

Nejlepší režie

Amerikánka – Viktor Tauš

Ještě nejsem, kým chci být – Klára Tasovská

Vlny – Jiří Mádl

Nejlepší scénář

Amerikánka – David Jařab

Rok vdovy – Eugen Liška

Vlny – Jiří Mádl

Nejlepší herec

Manželé Stodolovi – Jan Hájek

Mord – Karel Martinec

Zahradníkův rok – Oldřich Kaiser

Nejlepší herečka

Amerikánka – Klára Kitto

Manželé Stodolovi – Lucie Žáčková

Rok vdovy – Pavla Beretová

Audiovizuální počin

Amerikánka, scénografie a návrhy kostýmů – Jan Kadlec

Ještě nejsem, kým chci být, střih – Alexander Kashcheev

Život k sežrání, výtvarné řešení – Kristina Dufková

Cena innogy pro objev roku

Kristina Dufková – Život k sežrání

Alexander Kashcheev – Ještě nejsem, kým chci být

Martin Pavol Repka – Od marca do mája

Mimo kino

Metoda Markovič: Hojer – Pavel Soukup, Jaroslav Hruška

Smysl pro tumor – Tereza Kopáčová, Matěj Podzimek

Vlastně se nic nestalo – Jan Vejnar, Darja Miková

Nejlepší krátký film

Hurikán – Jan Saska

Lawrence z Morávie – Jan Cechl

Plevel – Pola Kazak

Filmy podle celkového počtu nominací:

5 – Amerikánka, Ještě nejsem, kým chci být

3 – Vlny

2 – Manželé Stodolovi, Rok vdovy, Život k sežrání

1 – Dajori, Hranice Evropy, Mord, Od marca do mája, Zahradníkův rok

Další zprávy:

  • Nominace na Ceny české filmové kritiky vedou koprodukční filmy ČT Amerikánka a Ještě nejsem, kým chci být

    2. 1. 2025

    O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.

  • Distribuční dokumenty ČT zvítězily v několika sekcích na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě

    8. 11. 2024

    Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.

  • Mezinárodní úspěch pro koprodukční snímek České televize Tancuj, Matyldo

    25. 10. 2024

    Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.

  • Vary ocenily koprodukční filmy České televize

    8. 7. 2024

    Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
    V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.

  • 19 Českých lvů pro Českou televizi

    11. 3. 2024

    Česká filmová a televizní akademie předala ceny 31. ročníku Českých lvů. 19 udělených ocenění získaly projekty vznikající za podpory České televize.
    Sošku za nejlepší celovečerní hraný film si odnesli Bratři, na jehož vzniku se podílela Česká televize. Z dalších distribučních koprodukcí akademici v nejvíce kategoriích ocenili sci-fi Bod obnovy (nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší zvuk a nejlepší scénografie), 2 České lvy si odnesla hororová černá komedie Přišla v noci (nejlepší režie, nejlepší herečka v hlavní roli) a vztahové drama Němá tajemství (nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší scénář). jednu sošku lva si získaly filmy Tancuj Matyldo (nejlepší hudba), Všechno dobře dopadne (nejlepší dokumentární film), Tonda, Slávka a kouzelné světlo (nejlepší animovaný film) a Atestace (nejlepší krátký film). Seriál Volha má 5 Český lvů (nejlepší televizní seriál, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší kostýmy, nejlepší masky).

  • Koprodukční filmy České televize získaly na Cenách české filmové kritiky nejvíce sošek

    3. 2. 2024

    Z celkově sedmi oceněných snímků se stala hlavním vítězem hororově laděná komedie PŘIŠLA V NOCI, která si odnáší tři ceny - za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli, kterou se stala Simona Peková. Rodinný animovaný snímek TONDA, SLÁVKA a KOUZELNÉ SVĚTLO získal dvě sošky. Jeho režisér Filip Pošivač je díky výtvarnému řešení letošním držitelem ceny za audiovizuální počin a stal se i objevem roku. Nejlepší scénář měla podle filmových kritiků NĚMÁ TAJEMSTVÍ. Karel Roden získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu TANCUJ MATYLDO. SVĚTLOPLACHOST režisérů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka je nejlepším dokumentem.

  • Tvůrci snímků Hranice, Případ Modrý a Přišla v noci, na kterých se podílela Česká televize, si odnesli Ceny Trilobit Barrandien 2024

    22. 1. 2024

    Osmičlenná porota ocenila Agnieszku Holland za režii filmu Hranice. Podle poroty "s hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace". Za námět, scénář a režii dokumentu Případ Modrý si odnesl cenu Roman Vávra, který v něm na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí zpracoval osud hokejového brankáře 40. let Bohumila Modrého. Za ztvárnění role Valérie ve filmu Přišla v noci má cenu Trilobit Barrandien 2024 herečka Simona Peková. Porota se shodla, že "její Valérie promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů".

  • Česká televize získala 80 z 94 nominací na Českého lva

    16. 1. 2024

    Nejvíce nominací obdržely filmy, na kterých se jako koproducent podílela Česká televize: BRATŘI (15), ÚSVIT (12), BOD OBNOVY, PŘIŠLA V NOCI (8), NĚMÁ TAJEMSTVÍ, TANCUJ, MATYLDO (7), CITLIVÝ ČLOVĚK (5), TONDA, SLÁVKA A KOUZELNÉ SVĚTLO (2). Po jedné nominaci získaly JEJÍ TĚLO, NÁVŠTĚVNÍCI, OSMÝ DEN, SLUŽKA, VELKÉ NIC, VŠECHNO DOBŘE DOPADNE a krátký film ATESTACE. Z českotelevizních projektů si odnáší 6 nominací minisérie VOLHA a po jedné nominaci seriály DOCENT, DOBRÉ RÁNO, BRNO! a kriminální thriller CESTA DO TMY.

  • Nominace na Ceny české filmové kritiky za rok 2023

    4. 1. 2024

    Filmy, na kterých se podílela České televize, získaly celkem 23 nominací z celkových 30. Nejvíc jich obdržela hororově laděná komedie Přišla v noci. Následují ji rodinný animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo a výpravné historické drama Úsvit. Všechny tři snímky, které vznikaly v koprodukci s Českou televizí, se utkají o hlavní cenu pro nejlepší film.

  • Snímky Hranice režisérky Agnieszky Holland a Bratři Tomáše Mašína byly oceněny na 3Kino FilmFestu 2023

    13. 11. 2023

    Porota 10. ročníku 3Kino FilmFestu 2023 udělila ocenění Nejlepší film snímku HRANICE režisérky Agnieszky Holland. Zvláštní cenu poroty získalo výpravné, akční, historické drama BRATŘI režiséra Tomáše Mašína.
    Oba filmy koprodukovala také Česká televize a jsou stále k vidění v našich kinech.

 [ 1 - 10 ]  [ 11 - 20 ]  [ 21 - 30 ]  [ 31 - 40 ]  [ 41 - 50 ]