Ve stopách pochodu smrti: Brno si připomíná 65 let od odsunu Němců

autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno

Němci připravení k odsunu, 1945, Brno

Otevřít galerii

• Němci připravení k odsunu, 1945, Brno autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Lidé, jdou po 65 letech pochod smrti z Brna do Pohořelic autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Lidé, jdou po 65 letech pochod smrti z Brna do Pohořelic autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Památník pochodu smrti v Pohořelicích autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

„Setkali se zde pamětníci i lidé, kteří se tímto tématem zabývají nebo se jich nějak dotýká. A šlo se po trase toho historického pochodu smrti přes Rajhrad, Ledce až do Pohořelic,“ shrnul plán dnešní pietní akce organizátor Jaroslav Ostrčilík.

Tak jako i v minulých letech, i sobotu přišli na sraz na Mendlově náměstí také ti, kteří odsun zažili. Evě Horákové bylo tehdy pět let, dnes vzpomíná: "Vybavuji si tu cestu, těch krámů odhozených … byli tam samí staří lidi, děcka … A já jsem tam viděla ležet i lidi. Lidi! A maminka říkala, že kdo nemohl, tak ho tam nechali."

Pamětnice Eva Horáková vzpomíná na odsun v roce 1945

• Pamětnice Eva Horáková vzpomíná na odsun v roce 1945

Pamatuje si i to, jak jí a ostatním dětem pomohli sovětští vojáci. Naložili je na korbu nákladního auta a poslední část cesty Pohořelic je dovezli. "Maminka nám pak později řekla, že si tehdy prý myslela, že nás už neuvidí," vypráví sedmdesátnice. Její rodina se nakonec mohla z Pohořelic do Brna vrátit, zřejmě proto, že německé občanství měl jenom otec a maminka byla Češka. Doma je čekal úplně vyrabovaný byt. I přes hrůzné vzpomínky a počáteční nenávist českých obyvatel rodina v Brně zůstala.

Eva Horáková se s poválečnými událostmi už vyrovnala: "Když to člověk bere dneska dnešním rozumem, a uvědomí si, co se dělo na obou stranách, už se ani nemůže divit, že nás chtěli dát pryč," uvažuje. Jako dítě si ale strašlivý zážitek neuměla vysvětlit: když jsem byla malý děcko, myslela jsem si, že nás vyhnali Němci a jak jsem moudřela, tak jsem zjistila, že my jsme byli ti Němci," popisuje svůj dětský pohled na historii Eva Horáková. S ostatními účastníky vzpomínkového pochodu šla jen kousek z centra Brna. Jak přiznává, ve svém věku by cestu do Pohořelic už nezvládla.

"Většinou se nás tady na Mendlově náměstí sejde tak dvacet až třicet, z toho se kolem deseti patnácti vydá přímo na pochod a dojde nás tak pět, možná sedm," shrnuje zkušenosti z minulých let organizátor akce Jaroslav Ostrčilík.

V sobotu se k desetičlenné skupině pochodujících připojil i Němec Gerd Hanak: "Už jsem jednou sám šel celou trasu pochodu až do Pohořelic. V mém městě v Německu organizujeme každý rok pochod k připomínce událostí v Dachau a to, co se stalo v Brně, je podle mého názoru také hodné připomenutí," vysvětluje Hanak, proč se v sobotu do Brna vypravil. "Musíme se těmito událostmi zabývat, už jenom proto aby se něco podobného už nikdy neopakovalo. To je podle mne to nejdůležitější," zamýšlí se Hanak a přitakává mu i Jaroslav Ostrčilík. Podle něj podobné akce prolamují bariéru mlčení, která poválečné zacházení s Němci obestírá.

"Někteří, kteří to zažili totiž mají dodnes strach o tom mluvit, bojí se, že je ještě někdo bude perzekuovat, ale tady mají možnost nějakým způsobem si připomenout, co se stalo," dodává Ostrčilík.

autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno

Němci z pochodu smrti - 1945, Brno

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku