(Hejma & Hlas 1974 – 1979, Ventyl Brothers 1979) Praha
Mladý písničkář Ivan Hlas (voc, acc g) a absolvent filosofické fakulty – obor angličtina a čínština - Ondřej Hejma (harm, acc g, voc) se sešli vlastně už v hanspaulské bluesové legendě Žízeň, s kterou vystoupili na prvním Babstocku v roce 1973. O rok později sice Hejma na Babstocku zpíval s jiným hanspaulským souborem – Yo Yo Bandem bratrů Tesaříkových, ale jelikož se jednalo prakticky o jedno a totéž společenství, kontakty a hraní s Hlasem stále pokračovaly.
Duo vystupovalo na různých přehlídkách (třeba v Malostranské besedě), ale úplně nejvíc samozřejmě doma na Hanspaulce v „Houtyši“, což byl vlastně lidový název Hostince U Tyšerů (vymyslel ho Introvič). Ve druhé polovině 70. let se vcelku neúspěšně pokusilo bodovat v „šafránovské“ soutěži mladých písničkářů O ptáka Noha („chtěli jsme být jako Simon a Garfunkel“- O. Hejma) - právě kvůli této soutěži dokonce došlo k natočení několika písní v bytě u Ivana Hlase – jednalo se o Hlasovy songy „Míval jsem tě rád“, „Ráno“, „Miláčku vrať se“ a „Tak si jdu a kroky nevnímám“. Později začal psát texty i Hejma a Ivan ho nazýval „básníkem naprosto všedního dne“.
Hejma v měl v té době také cestovatelskou horečku – s kamarádem Štefanem Rybárem kupříkladu v roce 1976 navštívili Nepál. V roce 1978 se dostal po mnoha průtazích do USA a když si na jednom „hulícím“ mejdanu v LA poslechl právě vydanou desku stounů „Some Girl“, rozhodl se, že by to mohl s elektrickým bigbítem zkusit taky. Po návratu okamžitě oslovil kamaráda Ivana Hlase a tak někdy od té doby jejich spolupráce pokračovala v čistě rockovém tělese Žlutý pes, jehož základní repertoár tvořili právě pro bigbít přearanžované songy dua Hejma & Hlas. Kniha „Toulky s Catalinou“, kterou Hejma s Rybárem o svém americkém výletě sepsali, už ovšem z ideologických důvodů nevyšla. Takže zbyl jen ten bigbít.
K akustickému folku si vlastně Hejma s Hlasem odskočili ještě jednou. Na podzim 1979 byli osloveni Jazzovou sekcí, aby si zahráli na PJD, a tak oba přizvali ke spolupráci ještě pianistu Dana Fikejze a během pár dní sepsali dílko nazvané „Tragická dovolená Emana Ventyla“. Emanem Ventylem byl míněn vedoucí souboru Bluesberry Petar Introvič, který se toho léta rozhodl emigrovat velmi podivným způsobem – vzal to místo na Západ na Východ a byl polapen kdesi v Bulharsku. Trio na Dnech vystoupilo pod názvem Ventyl Brothers a jejich koncert patřil rozhodně k těm nejhumornějším z celé přehlídky – obecenstvo se válelo smíchy.
Ale protože už oba protagonisté fungovali v rockovém Žlutém psu, omezili svoje akustická vystoupení už jen na hanspaulské hospody.
Co se zachovalo:
- Audio:
Hejma & Hlas: „Studio ´79“ (1979, rozhlasové nahrávky několika písniček)
Ventyl Brothers: „Tragická dovolená Emana Ventyla – live na 9.PJD“ (1979)
- V seriálu BIGBÍT písně:
část z pořadu „Tragická dovolená Emana Ventyla“ (1979)
