(zpočátku název To ZOO, 1985 - 1995) Praha
ZOO je úplně klasickým případem pražské kapely 2. poloviny 80. let - její hudebníci se totiž realizovali ještě v mnoha dalších hudebních projektech. To byl možná hlavní důvod proč toho do roku 1989 koncertně příliš nenahrála. Zatížení dalšími hudebními závazky a tudíž časté střídání hudebních priorit jednotlivých muzikantů (a z toho plynoucí mnohé personální změny) vedly k tomu, že ač v ZOO hrály celkem významné persóny pražské klubové scény, kapela nebyla zpočátku příliš známa ani v samotné metropoli, natož mimo Prahu.
Začala postupně vznikat od jara 1985 a u jejího zrodu stál kytarista Michal Šenbauer dříve hrající ve skupině Eroze . Jako prvního oslovil bubeníka S.L.S. Davida Kollera - nějaký čas spolu hráli jen ve dvojici. Poté Šenbauer přivedl klávesistu Michala Dvořáka, předtím působícího v souborech Pant a Eroze. Časem, když Koller nastoupil jako bubeník do Žentouru, přivedl ještě baskytaristu zmíněného bandu Jana Černého. A to byla první opravdová sestava kapely, která se pojmenovala To ZOO - Šenbauer (g, voc), Koller (ds, voc), Dvořák (ks) a Černý (bg). Tím, že se v ní prezentovali Koller, Černý a Šenbauer (s Žentourem v té době hostoval), byla považována za jakousi personální odnož Žentouru.
Skupina odehrála během roku asi deset vystoupení a dokonce natočila šest písniček ve studiu L. Štaidla, které ale nikdy na žádné desce oficiálně nevyšly. Poté se díky Šenbauerovi objevil v kapele další bubeník Jiří Chlumecký, což byla celkem zajímavá postava: absolvoval Státní konzervatoř v Praze, obor bicí nástroje, postupně si zahrál v souborech Roxanne (i s Janem Kalouskem - viz níže), Moped, s kterým vyhrál Beatsalon 83, Gen, pak spolupracoval převážně s baskytaristou Jiřím Veselým a to jak na svých "kapelových" projektech, které vydržely většinou jen pár měsíců - natočení desky s Marsyas, spolupráce s Vladimírem Mertou (v souboru Dobrá úroda), s Framus 5 a Stromboli - tak i na hudbě scénické.
V té době ale Kollera i Dvořáka přestalo hraní se ZOO bavit a odešli založit popové těleso Lucie. V roce 1987 do souboru přibyli další dva důležití hráči a to houslista Karel Holas a hobojista, klávesista a baskytarista Jan Kolář, známý především z působení ve Framus 5. Skupina tehdy stavěla na kvalitní instrumentální výbavě a hlavně na zvuku elektrických bicích. Sestava ZOO se ustálila v podobě: M. Šenbauer (voc, g), J. Chlumecký (ds, voc), Kolář (ob, ks, bg, voc) a Holas (vln, voc).
Díky svým hudebním kvalitám a nezvyklému nástrojovému parku ZOO posunulo rock někam k jeho okraji, ale zároveň tak učinilo vcelku stravitelným způsobem. Kombinovalo elektroniku s akustickými nástroji a zároveň využívalo prvků lidové, keltské a gotické hudby. J. Kolář k tomu říká v Melodii (1991): "Vzniklo to nějak samo už tenkrát, když jsme k ZOO přišli s Karlem Holasem a začali používat kombinaci hoboj - housle. Najednou jsme zjistili, že tyhle dva nástroje unisono dělají strašně zajímavou barvu."
V době "předrevoluční" byl pro kapelu nejpřínosnější rok 1988 - ZOO vystoupilo na Rockfestu 88 na scéně Talenty rocku, label Supraphon jim vydal jejich první singl a v televizi se objevili v TKM s moderně-starodávně znějící skladbou "Král už nasedá" a singlovkou "Čínská zeď". Tehdy s kapelou začal spolupracovat i baskytarista Jiří Matoušek.
Jenomže Michal Šenbauer stále více tíhnul pouze k hudbě ovlivněné keltskými prvky a rozhodl se založit bokem další formaci, která by tento jeho zájem stoprocentně splňovala. Tak vzniklo v roce 1989 České srdce, kam přetáhl i houslistu Karla Holase. Dalšími hudebníky v něm byli ještě Pavel Kučera (bg, ex-Tabu, ex-Nahlas) a Ondřej Mucha (ds, ex-Nahlas, ex-Roxanne). Šenbauer později důvod zrodu nového souboru zmírňoval v Melodii (1990) slovy: "Nesnažíme se za každou cenu používat keltských motivů, vždyť nejblíž ke keltské hudbě mají u nás například jihočeské dudácké soubory a ty zcela jistě patří do jiného hudebního proudu. Repertoár ČS vychází spíše ze spřízněnosti s hudebním cítěním v oblasti severního pobřeží Velké Británie." Šenbauer se posléze od ZOO úplně odpoutal, Holas naopak ještě nějaký čas v souboru alespoň hostoval.
Chlumecký při ZOO stihl také mnohé. Společně se svým hudebním kolegou Jiřím Veselým uspěli na poli filmové hudby. Nejprve napsali skladbu "Barvy" pro baletní jednotku Křeč, která se objevila ve filmu Tomáše Vorla "Pražská pětka" a posléze využili nabídku Věry Chytilové a hudebně podpořili její film "Kopytem sem, kopytem tam". Jenže to už na ně čekal jejich nejslavnější majstrštyk.
V roce 1989 natočila režisérka Irena Pavlásková film "Čas sluhů", a zároveň se z emigrace vrátil bývalý Chlumeckého spoluhráč z Roxanne Jan Kalousek. Protože se Šenbauer už naplno věnoval svému Českému srdci, dostal Kalousek nabídku zpívat se ZOO a dokonale toho využil. Skladba "Už se blíží čas sluhů" spojená s klipem, v němž byly použity záběry z úspěšného filmu, se vyhoupla na vrchol české hitparády. To se ovšem stalo až v roce 1990, ale díky tomu měla kapela na další tři roky o úspěch postaráno (nutno poznamenat, že hlavně díky Kalouskově charismatu a jeho roli jakéhosi romantického rytíře našeho pop byznysu).
Množství dalších hudebních závazků všech muzikantů a snaha Kalouska osamostatnit se vedly k tomu, že o souboru ZOO není od roku 1995 vůbec slyšet. Na závěr dejme slovo Jiřímu Chlumeckému (Melodie 1991): "Já si myslím, že kdo má rád oheň a kámen, ten naší hudbu pochopí. A kdo má rád vodu a nebe, tak ten asi ne."
Co se zachovalo do roku 1989 (včetně):
- Fotografie + klip "Chůze" (1988, vlastní ČEFIS), TV-klipy "Čínská zeď" (1988), "Král už nasedá" (1988), "Dvojkoncert pro 2 lesní rohy" (1988, ZOO společně se Symfonickým orchestrem Státní konzervatoře v Praze), "Koncert věnovaný všem ohroženým druhům za mřížemi" (1989, ZOO skladby "Podává se večeře", "Kani - Kanibal", "Tvoje mlčení", "Čaroděj", "Proroctví", "To, co bylo, není")
- Audio:
ZOO: "Studio ´86" (1986, 6 skladeb)
ZOO: SP (Supraphon) - "Čínská zeď"/"Chůze" (1988)
- V seriálu BIGBÍT píseň:
"Král už nasedá" (1988)