Konec srpna v hotelu Ozon
V téměř pusté krajině vede stará žena osm mladých dívek. Svět zažil jadernou katastrofu a tato skupina žen je možná posledními žijícími lidmi na zemi. Cílem staré ženy je najít další lidi, především muže, aby spolu s jejími dívkami opět planetu zalidnili. Samotné dívky si dobu před katastrofou nepamatují, znají jen svět bez života a bez krásy. Proto často nerozumějí pocitům a rozhodnutím své vůdkyně. Jednoho dne dorazí skupina do půvabného údolí se schátralým hotelem, v němž žije muž. Jenomže ten je příliš starý...
Hraný celovečerní debut Jana Schmidta je fantastickou vizí světa mnoho let po zničující termonukleární válce, vize o tom, co by mohla taková válka způsobit v myslích a citech těch, kteří by ji přežili. Film byl natočen podle stejnojmenné povídky Pavla Juráčka, otištěné v roce 1965 v časopise Mladý svět. Celý film byl snímán výhradně v exteriérech a v reálném prostředí. Profesionálními herci byly obsazeny pouze role staré ženy a starého muže (Beta Poničanová a Ondrej Jariabek ze Slovenského nár. divadla), postavy osmi děvčat vytvořily neherečky. Snímek získal hlavní cenu Zlatý asteroid na V. mezinárodním festivalu vědeckofantastických filmů v Terstu 1967.