Reportáže v regionech
Drátované vánoční ozdoby
Drátenické řemeslo upadlo takřka v zapomnění, v posledních letech ale prožívá svou renesanci a stalo se takřka módní záležitostí. Práci s drátem se věnuje i řada umělců. Oblíbila si ji taky Kateřina Smutná z Hronova. Tvořit ji bavilo už od dětství. Malovala, pletla, vyšívala, ale k drátování se dostala až na rodičovské dovolené, kdy přemýšlela, do čeho nového by se mohla pustit. Dnes vyrábí desítky různých tvarů. Nejprve vytvoří silnějším drátem základní kostru a potom ji slabším drátkem vyplétá. Drobnější ozdoby ve tvaru srdíček, koleček nebo hvězdiček různě kombinuje do okrasných závěsů. Doplňkové materiály od přírodnin až po keramiku získává od dalších stejně šikovných řemeslníků.
Drátované vánoční ozdoby
Řezbář Zdeněk Farský
Zdeněk Farský chtěl být sice původně sklářem, nakonec ale zakotvil u řezbářského řemesla. Tomu se věnuje už dlouhá desetiletí. My se vydáme do jeho dílny, kde budeme obdivovat unikátní betlém. Najdeme v něm 70 postav a 53 zvířat. Betlémský příběh je zasazen do české krajiny, takže je tu k vidění i řada památek.
Řezbář Zdeněk Farský
Bílkovy svíčky
Svíčky navozují klid, pohodu a harmonii. Neodmyslitelně pro většinu z nás patří ke svátečním okamžikům, ale častěji po nich saháme i teď, v období, kdy se krátí dny a prodlužují večery. Byť už nejsou zdaleka jen zdrojem světla, jako tomu bývalo dřív. Někdo vybírá podle vůně, jiný podle tvaru. Možná si i vy doma zapalujete kousky z dílny Vlastimila Bílka z Nového Města nad Metují. Před bezmála čtvrt stoletím si při toulkách světem ve Švýcarsku našel práci ve firmě, kde se vyráběly. A ta ho nadchla. Když se po čtyřech letech vrátil z cest domů, otevřel si vlastní dílnu a začal je dělat sám. Vytváří neobvyklé tvary a neobvykle je i zdobí. Dokonce třeba drahými kameny.
Bílkovy svíčky
Po stopách Sigismunda Boušky
Nepatří k nijak známým postavám našich dějin, přesto si vzpomínku zaslouží. Řeč je o Sigismundovi Bouškovi, benediktinském knězi. Minulý rok uplynulo 150 let od jeho narození a 75 od úmrtí. Po svém vysvěcení na kněze v roce 1892 přešel do kláštera v Broumově, odkud byl povolán do okolních obcí a měst. V nich sloužil věřícím. Miloval ovšem taky zdejší přírodu a rád se vydával za obyčejnými lidmi a naslouchal jejich příběhům. Do regionu díky němu přijížděly mnohé známé osobnosti, čímž přispěl k jeho propagaci. Do dějin Broumovska se zapsal nejen jako kněz, ale i jako básník, spisovatel, malíř, grafik, literární a výtvarný kritik, významný překladatel z katalánské a provensálské literatury na přelomu 19. a 20. století. Vydáme se po jeho stopách krajem, kterému zasvětil podstatnou část svého života.
Po stopách Sigismunda Boušky
Historie kočárků
Romanu Hendlovou nadchly už před dvaceti lety starožitné panenky a následně taky kočárky a pustila se do jejich sbírání. Přidal se k ní i její manžel. Historické kousky neshromažďovali jen tak nahodile, ale dali dohromady celou vývojovou řadu od těch nejstarších z 18. století až po ty ze 70. let minulého věku z produkce českých továren. Dokonce v Náchodě otevřeli muzeum, které právě díky ucelené kolekci kočárků nemá v Evropě obdoby. V expozici najdeme celou řadu unikátů. Patří mezi ně i kočárek vyrobený po roce 1760 v Anglii, který se Josefu Hendlovi podařilo sehnat teprve před dvěma lety. Stejně jako všechny ostatní byl ponechán ve stavu, v němž ho manželé získali. Při prohlídce si připomeneme, jak se vozítka pro nejmenší vyvíjela.
