17. ledna 2016

Víte, kterému městu se říká Moravský Betlém? Pro svou malebnost jím bývá nazýván Štramberk. Jeho dominantou je zřícenina hradu, který je tak trochu zahalen tajemstvím. Nikdo neví, kdy a kdo ho vystavěl. Rozhlédnout se nejen po městě, ale i dalekém okolí můžete z jeho věže zvané Trúba. Ale rozhodně stojí za to najít si čas i na další pamětihodnosti. Řada domů dodnes připomíná lidovou architekturu, která byla pro oblast typická v 18. a 19. století. A na náměstí zase najdeme zajímavé měšťanské domy. Zapomenout nesmíme ani na vyhlášenou specialitu. Sladké štramberské uši. Prozradíme vám, proč je místní pečou a jak přišli k poněkud neobvyklému tvaru. A zavítáme i na protilehlý kopec Kotouč, který ukrývá poklad z dávných časů – jeskyni Šipka.

O zemětřeseních se většinou dočítáme jen v tisku. A ve spojení s více či méně vzdálenými končinami. Přitom i u nás máme oblast, kde se země chvěje takřka denně. Na západě Čech. My se vypravíme do Skalné, kde nedávno otevřeli unikátní Seismologické muzeum. Dozvíme se, že tektonická aktivita se tu projevuje takzvanými zemětřesnými roji, tedy zemětřesením bez hlavního otřesu. Jejich síla není naštěstí tak ničivá, aby ohrožovala životy, většinu z nich zachytí jen přístroje. Ty tu měří už zhruba sto let. Jeden z nich je například umístěn ve středověké štole pod hradem Vildštejn. A je jednou z nejstarších měřících stanic v České republice. V nové expozici se dozvíme všechno podstatné o historii měření a citlivost přístrojů si tu dokonce můžete vyzkoušet.

K výrobkům, které proslavily naší zemi daleko za hranicemi, patří sklo. Už ve středověku vznikaly první hutě především na Šumavě a v Jizerských horách. Tam se obor dočkal rozmachu hlavně v 16. století a o tři stovky roků později začali zejména jablonečtí skláři dobývat svět bižuterií. A toužili po škole, kde by se mohli učit řemeslu další adepti. Dočkali se jí až po vzniku samostatného Československa. V Železném Brodě funguje už bezmála sto let a za tu dobu jejími třídami prošla řada talentovaných studentů. A významné osobnosti našeho sklářství se objevovaly i za katedrou. Patřil k nim Jaroslav Brychta, který stál u zrodu železnobrodského pokladu. Skleněných figurek, které region proslavily doslova po celé planetě.

Nové Město nad Metují vyrostlo na vysokém skalnatém ostrohu nad řekou Metují. Obklopují ho čtyři romantická údolí, která lákají milovníky přírody. My se vypravíme do toho, které získalo zvláštní jméno Husí krk. Nejprve se ale pokocháme panoramatem města, které je k vidění z několika vyhlídek. Jedna z nich vyrostla v místech, kde stával dům známého spisovatele Jaromíra Johna. Dohlédneme z ní mimo jiné k budově vězení, v němž kdysi několik dnů strávil i legendární komik Vlasta Burian. Pak už si budeme užívat přírody. Zastavíme se kupříkladu u studánky, kde se můžeme občerstvit. Připomeneme si dobu, kdy ve zdejších lesích fungovala vojenská střelnice. A naše putování skončíme u přehrady, kterou zdobí sedmimetrový vodopád.

František Formánek začínal jako štukatér a dekoratér fasád. Byl šikovný a o jeho práci projevovali zájem mnozí architekti. Připravoval návrhy fasád, prováděl i jejich realizace. Pak absolvoval UMPRUM a pustil se dokonce do studií na pražské akademii výtvarných umění. Nakonec se ale vrátil do rodné České Třebové. Tam se kromě sochařiny dál věnoval své druhé velké životní lásce. Tou bylo létání. Po celý život navrhoval a taky stavěl modely aerohelikoptér. Fotografie i kratičký filmový záznam dokazují, že jeho vynálezy létaly. I když měly svá technická omezení. Připomenout si neobvyklé počiny muže, který chtěl dobýt oblohu, si můžeme v nové expozici. K poctě svého rodáka ji připravili v muzeu v České Třebové.

K nejromantičtějším místům v Praze patří Nerudova ulice. Bývala součástí Královské cesty, takže jí procházely korunovační průvody českých panovníků. Stával tu taky klášter. Na počátku 20. století se tudy do prudkého kopce směrem k Pražskému hradu šplhaly první linkové autobusy u nás. A ve zdejších domech žilo mnoho výjimečných lidí. O jejich profesích, jménech i příbězích by mohla vyprávět domovní znamení, která najdete na bezmála dvou desítkách domů. Například v tom, v jehož štítu se zabydlely troje housle, tvořilo několik generací houslařských mistrů. Narodil se tu prý i nástroj, na který hrál Ludwig van Beethoven. Asi nejslavnějším obyvatelem ulice byl ale spisovatel Jan Neruda, jehož jméno má od roku 1895 v názvu.