6. září 2015

Na zámku v Růžkových Lhoticích si připomeneme celou řadu známých osobností hudebního světa, které pobývaly v tamním kraji. Začneme Bedřichem Smetanou, který tu prožil část svého dětství a dospívání. V expozici nazvané Kraj tónů najdeme například klavír, na kterém koncertoval v 16 letech. A taky se dozvíme, jak tu rodina žila. Nezůstaneme ale jen u Smetanových. V nedalekých Louňovicích se narodil skladatel Jan Dismas Zelenka, který svou tvorbou ovlivnil kupříkladu i Johanna Sebastiana Bacha. A na zámečku v Souticích se v roce 1913 připravovala pěvkyně Ema Destinová na roli Libuše a taky tam prožila jedno ze svých milostných vzplanutí. Tím ovšem výčet hvězd hudebního nebe spojených s okolím Růžkových Lhotic nekončí. Ale připomeneme si samozřejmě i historii zámku.

Leo Pivoňka proměnil bývalou maštal na statku z konce 19. století v obci Kšely u Českého Brodu v kovárnu. Ta je jeho královstvím. Černé řemeslo ho lákalo od dětství, první svůj kousek ukoval už ve 14 letech a v oboru se taky vyučil. Pod jeho rukama se s pomocí ohně ze železa rodí různé ozdobné stojany, zahradní nábytek, ale samozřejmě taky zbraně. Nejprve si Leo všechno nakreslí, aby si udělal představu, jak budou hotové výtvory asi vypadat. Při vlastní výrobě se mu pak občas hodí pomocník. A tak se jeho parťákem stává desetiletý syn Toník, který už taky zkouší vymýšlet vlastní výtvory. Chvíli se budeme Leovi koukat pod ruce. Dozvíme se, jak vyrábí třeba nože i čím zdobí jejich rukojeti. Rád používá přírodní materiály, například paroží, buvolí či antilopí rohy.

Krajinou kolem Slapské přehrady se tentokrát projdeme po naučné stezce Drbákov – Albertovy skály. Nenechte se zmást tím, že měří jen necelých osm kilometrů, vaši fyzičku rozhodně prověří. Vede totiž poměrně náročným terénem plným různých stoupání, čekají vás schůdky, i místa, kde se musíte přidržovat řetězů. Nicméně odměnou vám budou krásné výhledy na hladinu Vltavy i na její protější břeh. Stezku začal budovat už v polovině minulého století místní občan Karel Bartůněk. Sám a bez pomocníků v podobě strojů. Pokračovatele našel ve Františkovi Veselém, který trasu ještě zdokonalil a pečoval o ni. Po procházce skalami se pak přesuneme ke zřícenině větrného mlýna, který býval největším v Evropě. A prozradíme vám pověst, která se k němu váže.

Josef Mach z Krušlova v Pošumaví byl celý život zapáleným včelařem. Svůj první roj si přinesl od učitele ze školy, ale tatínek jeho nadšení nesdílel a spálil mu ho. Nicméně lásku k pracovitému hmyzu zničit v synkovi nedokázal. A ta přivedla mladého Josefa i k řezbařině. Začal pro své včelky vyrábět a zdobit úly. Na vojně si pak vymyslel neobvyklé dílo a nazval ho pracovně „můj sen“. A posléze ho začal realizovat. Celkem je unikátní včelín dlouhý 25 metrů a skládá se z 68 úlů. Nechybí ani stáčírna. Josef Mach se neoženil, nechodil s kamarády do hospody na pivo a nepořídil si ani televizi. V létě hospodařil a v zimě pracoval s dřevem a tvořil. Společně si prohlédneme nejen zdobení jednotlivých úlů, ale taky poznámky na nich a pomůcky, které nadšenému včelaři sloužily.

V Holešově se vypravíme na zámek. V barokním sídle ale nebudeme obdivovat historické komnaty, nýbrž zavzpomínáme na Zdeňka Buriana. U příležitosti kulatého výročí jeho narození tu totiž připravili výstavu plnou unikátů. Některá autorova díla se tu veřejnosti představují úplně poprvé, k vidění je tu i nejrozsáhlejší dosud vystavená kolekce ilustrací k mayovkám, Ujít si ale nenecháme ani procházku zámeckou zahradou. Budovat ji začali v 17. století, později se dočkala úpravy ve francouzském stylu a přibyla soustava kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce. Můžete si tu dopřát i plavbu na lodičce s krásným výhledem na zámek. A minout byste neměli ani altánek, který je součástí zahrady. Kdysi sloužil k odpočinku panstva, v polovině minulého století se proměnil v observatoř.

Jen kousek od Prahy si užijeme klidu a ticha, které ruší jen šumění větví ve větru a občasné šplouchnutí rybích ploutvíc. Naším cílem bude Garden park v Jenči. Těšit se můžeme na nejrůznější květy, k letním návštěvnickým favoritům patří samozřejmě růže. Najdeme tu ale i několik desítek let staré okrasné a ovocné stromy. A taky soustavu jezírek. Vodou je napájí Jenečský potok a zahlédneme v nich třeba kapry nebo amury. Bude nás samozřejmě zajímat i to, jak a proč park vznikl a kdo se na jeho vytvoření podílel. Původně byl zdejší terén rovinatý, při úpravách tu ale vyrostly i kopečky, z nichž se můžeme porozhlédnout po kraji. Uvidíme Kladno, část Prahy, ale taky třeba Milešovku. A dobrou zprávou je, že tu pro návštěvníky chystají i spoustu novinek.