Živě na Jedničce

Záznam chatu ze čtvrtka 26. dubna 2012

sk: „Které LP desky si ceníte více - Za tu horu, Od starej..., Na horach..., Jozka Cerny zpiva...?“

Jožka Černý: „Cením si všech, které byly oceněni posluchači, zlaté, platinové a nejvíc samozřejmě platinové.“

Věra: „Všechno nejlepší k narozeninám přeje Věrka“

Jožka Černý: „Moc děkuju všem za přání.“

monika: „byl jste už někdy v živě na 1?? líbí se vám tam?? pozdravujte honzu musila :) máte děti?? jestli jo kolik??“

Jožka Černý: „Byl jsem tu už několikrát, Honzu budu moc pozdravovat. Mám 3 dcery, jedna je žije na Slovensku a dvě žijí v Břeclavě.“

sk: „Jaké to bylo studovat ve Zlíně?“

Jožka Černý: „Víseméně to bylo krásné mládí, ale v té době učňovské internáty byly jako malá vojna. Ale samozřejmě město je to krásné.“

SHzL: „Jaké knihy rád čtete - dočetl jsem se o Vás, že čtení knih je vaše hobby?“

Jožka Černý: „Knih jsem přečetl hodně, hlavně detektivky, cestopisy. Knihy herců, umělců přes historické věci. Ale spíše odpočinkové, lehkou četbu.“

Irena: „kdy budete mit koncert v blizkosti polskej hranicy?Vim,ze mieli'ste koncert v Trincy,no ja tam ne mohla byt v tej dobe.Zdravim Vas opet.“

Jožka Černý: „Budeme hrát jako Amfora v Českém Těšíně fotbalový zápas.“

Glass Inferno: „Stále se označujete za lidového zpěváka?“

Jožka Černý: „Samozřejmě, dokonce mám k tomu královskou korunu.“

Glass Inferno: „Za co jste dostal vyznamenání vzorný pracovník kultury?“

Jožka Černý: „To bylo ještě před revolucí, hodně dávno, jako vzorný pracovník kultury ČSR.“

Glass Inferno: „Ještě stále existuje Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů?“

Jožka Černý: „Už neexistuje jako velký Broln, už je jen jako malý Broln, který převzal toto jméno.“

SHzL: „Existuje ještě Uničanka, Malokarpatská a Kapela Petra Olivy?“

Jožka Černý: „To už vůbec nevím.“

Glass Inferno: „Narodil jste se v Čejči, nežil tam také TGM?“

Jožka Černý: „Masaryk pocházel z té oblasti.“

SHzL: „Pracoval jste někdy jako mechanik šicích strojů - kterým vlastně původně jste?“

Jožka Černý: „Pracoval v národním podniku FATRA gumotex.“

sk: „Jak se má Vaše žena Ludmila?“

Jožka Černý: „Když je se mnou, tak se má dobře.“

SHzL: „Je stále mezi Vašimi zájmy motorismus a sport?“

Jožka Černý: „Sport mě pořád drží i v těchto letech, motorismus taky. Mám rád auta, mám nějaké veterány, je to takové moje hobby.“

jiri: „mas rad burcak“

Jožka Černý: „No samozřejmě!“

Kantáta: „Jak si udržujete hlas v pořádku?“

Jožka Černý: „Já se s tím nezabývám, až když mám jít zpívat, tak se rozezpívám. Je to prostě dar, který zatím funguje.“

Markéta: „Jak jste se stal zpěvákem?“

Jožka Černý: „Už od čtyř let objevili rodiče, že zpívající dítě bude mít nějakou budoucnost. Já jsem se tomu bránil. Už jako dítě jsem zpíval prezidentu Benešovi.“

Markéta: „Jakou písničku zpíváte nejraději?“

Jožka Černý: „Když bych řekl, že jen jednu, tak bych ublížil těm ostatním. Je to nepřeberné množství, takže jednu konkrétní ne, je jich mnoho.“

jiri: „mate kroj“

Jožka Černý: „Mám krojů několik, takže v mém věku bych měl chodit jen v kroji, který je nejmíň vyšívaný, ale protože zpívám, tak používám různé druhy krojů.“

Michal Šenkýř: „Dobrý den pane Černý. V létech 1988 - 1992 jsem studoval SPŠ železniční v Břeclavě. Pamatuji si Vás z fotbalových utkání kantoři versus žáci. Běhal jste tam jako kybernetická myš. Zahrajete si ještě někdy? Dále si pamatuji na úraz mého spolužáka, kterého odnášeli se zlomeninou nohy z hřiště. Bylo to asi v roce 1991. Už ani nevím, s kým se srazil. Pamatuje se také? MŠ“

Jožka Černý: „Ještě se snažím hrát sem tam fotbal za staré pány v amfoře. Jinak úraz spolužáka si bohužel nepamatuji.“

Markéta: „Co byste si v současné době nejvíc přál?“

Jožka Černý: „Tak hlavně zdraví, obecně pro všechny, aby se lidi nepřestávali zdravit mezi sebou, to mě vadí.“

Markéta: „Už se vám někdy stalo že jste prošvihl nějaký koncert?“

Jožka Černý: „Samozřejmě že stalo, asi třikrát v kariéře a je to pro zpěváka ten největší průšvih, ale hned jsem se to pokusil rychle nahradit.“

jiri: „jste uz deda“

Jožka Černý: „Samozřejmě, dvojnásobným! Máme Sášu, tomu je 19 a máme dáreček pro dědečka 5 a půl letou Michalku.“

Kantáta: „Nenapíšete paměti nebo nevyjde nějaká kniha s rozhovorem s Vámi?“

Jožka Černý: „Uvažoval jsem spolu se spisovatelem Janem Kostrhunem, že mám hrozně záznamů se setkání se zajímavými lidmi, legendami. Kdybych sehnal nakladatele, tak bych ji velice rád vydal.“

Markéta: „Už se vám někdy stalo že jste během písničky zapomněl text?“

Jožka Černý: „Jelikož hraji živé koncerty, tak se stává. Jsou to prostě živé koncerty a ty mám velmi rád.“

Marie Pelková: „Dobrý den, srdečně Vás zdravím. Dívám se a poslouchám. Co takhle dát si Když jsem šel z Hradišča z požehnání ............... Do dalších let hodně zdraví a ať Vám to pořád pěkně zpívá. Marie“

Jožka Černý: „Dneska asi ne.“

atarax: „Kdy Vám v životě bylo nejhůře?“

Jožka Černý: „Já bych řekl v roce 68, když sem přišly cizí armády. V té době jsem totiž jezdil hodně do zahraničí a viděl jsem jak to vypadá, co je pravda a co není.“

Kantáta: „Znáte ježka Jožku?“

Jožka Černý: „Jožka je moravské jméno, takže jich je hodně, takže bych musel vědět víc detailů, o koho se jedná.“

atarax: „Kdy jste začínal používat Jožka?“

Jožka Černý: „To je u nás podlužácké jméno Jožka, takže odmalička.“

Kantáta: „Existuje nějaké DVD s Vaší tvorbou?“

Jožka Černý: „Existuje, můžete se podívat na webových stránkách Jožka Černý.“

Markéta: „Už se vám někdy stalo že jste se ztratil?“

Jožka Černý: „Myslím, že ne.“

Markéta: „Jak se dopravujete na koncerty?“

Jožka Černý: „Jezdím sám autem a kapela jede taky sama s nástroji dalším autem.“

jiri: „jozko kolik golu si uz strelil v amfore“

Jožka Černý: „To nepočítám, ale s mým kamarádem Františkem Veselým, tak jsme chystali góly jiným. Jinak jsem dal gól bývalému reprezentačnímu brankáři Brazílie.“

jiri: „jak dlouho jste zenaty“

Jožka Černý: „Budeme slavit tento rok 47. výročí.“

Markéta: „Mohla bych si napsat o vaši fotku?“

Jožka Černý: „Ano, samozřejmě, navštivte moje webové stránky.“

Irena: „Chci pridat,ze rada bych uvidela Vas zive,a uz ctyrikrat sa mi to ne nepodarilo,pro ruzne duvody:V Troubsku,a v Trebic,a v Olomouc a taky v Trincy.A JE TO MUJ VELIKI SEN (MARZENIE)“

Jožka Černý: „30. budeme zpívat v Brně, jinak v Olomouci možná koncem roku. A když se podíváte na webové stránky tak se dozvíte více.“

Janko: „Všechno nejlepší k sedmdesátinám a hodně zdraví a ať vám to ještě zpívá vám přeje Janko z Košíc ze Slovenska.“

Jožka Černý: „Mám obrovskou radost z gratulací a všem Vám moc děkuji!!“

Markéta: „Pamatujete si něco z dětství?“

Jožka Černý: „Dětství bylo krásné, více méně dost věcí si pamatuji. Hlavně to mučení, když mě nutili, abych pořád zpíval. Nebyly počítače, přístroje, většinu času jsme trávili v přírodě, takže za svůj věk vděčím také tomuto.“

atarax: „Myslíte si, že jste už legenda?“

Jožka Černý: „Já si to nemyslím, ale lidé mě do této funkce zařadili.“

jiri: „mate rad folklor zahranicni“

Jožka Černý: „Pokud je tak bohatý jako náš, tak ano.“

Kantáta: „Kde jste nejdále koncertoval mimo naši zemi?“

Jožka Černý: „Nejdéle to bylo v roce 71 odjel Brom na tříměsíční turné po celé Americe a Kanadě a najeli jsme 44 000 km autobusem a měli jsme 6 vystoupení týdně. A projeli jsme od New Yorku až k polárnímu kruhu, byl to obrovsky úspěšný zájezd. Bylo to náročné, ale krásné.“

Glass Inferno: „Co dělají Vaše dvě dcery?“

Jožka Černý: „Jedna pracuje jako manažerka ve fabrice na hračky. Druhá má vlastní pizzerii s manželem.“

jiri: „mate rad evu a vaska“

Jožka Černý: „Obdivuji, že začali s takovým stylem muziky,a že si získali hodně popularity.“

rodina Sedláčková: „Dobrý den, posíláme pozdrav z vaší rodné Čejče a zároveň se připojujeme k přání všeho nejlepší k vašemu životnímu jubileu. Připíjíme na vaše zdraví sklenkou vína. Vaši rodáci“

Jožka Černý: „Rodákům obzvlášť děkuji a asi se v Čejči brzy ukážu.“

Janko: „Všechno nejlepší k sedmdesatinám a hlavně hodně zdraví vám přeje Janko ze Slovenska. Připravujete nějaké nové lidové písně nebo album?“

Jožka Černý: „Děkuji a album zatím nechystám.“

Kantáta: „Jste drahý?“

Jožka Černý: „Vystoupení přizpůsobujeme podmínkám, ale myslím si, že z hvězd jsme pořád nejlevnější.“