Poslední role
Obsah dílu
Anna Letenská. Komedie ve stínu smrti.
Přehled dílů
Zemřít vestoje
Karel Nesnídal byl sokol a vlastenec. Věrný sokolským zásadám a ideálům zůstal i za okupace. Okamžitě se zapojil do boje za svobodu. Neuhnul, ani když mu hrozila smrt, proto skončil na popravišti
Erika Bezdíčková
Prošla peklem Osvětimi a přežila. V 50. letech byla pronásledována pro svůj židovský původ, po srpnu 1968 kvůli odsouzení sovětské okupace. Po celý život se držela zásady: musí se bojovat a doufat.
Krycí jméno Viktor
Krycí jméno Viktor. Emanuel Viktor Voska byl zpravodajským důstojníkem za 1. i 2. světové války. A v obou bojoval za svobodu Československa. Komunisté se mu v padesátých letech "odvděčili" těžkým žalářem
Milada Věra Decastellová
Jako mladá dívka začala cvičit v Sokolu a přijala za své ideály, na kterých je tato organizace postavena. Ty jí pomáhaly přežít za okupace i za totality a provázejí ji až do dneška.
Dva bratři, dva agenti tajných služeb
Za 2. světové války pracovali Vojtěch a František Klečkovi v jedné z nejúspěšnějších protinacistických špionážních sítí v tzv. Rudé kapele. Po válce se Vojtěch stal agentem CIA, František agentem StB
Tři odboje Jaroslava Kvapila
Mnohostranný divadelní umělec se zapojil do odboje proti Rakousku-Uhersku, proti nacistické okupaci a v únoru 1948 jako jeden z mála umělců veřejně vystoupil proti uchvácení moci komunisty.
Muž v pozadí
Jiří Sedmík bojoval v čs. legiích. Stal se Masarykovým sekretářem. Po válce působil v diplomatických službách. Nemohl se smířit s okupací 1939 a založil odbojovou skupinu. Zhruba po roce byli její členové odhaleni a Jiří Sedmík skončil na popravišti.
Čtyřicet let pod dohledem
Jan Rybář, katolický kněz, člen Tovaryšstva Ježíšova byl pronásledován pro svou víru a životní postoje v padesátých letech i za normalizace.
Lesník z Volyně
Volyňský Čech Rostislav Kubišta prošel bojišti východní fronty nejdříve jako partyzán, potom jako voják Rudé armády a nakonec Svobodovy armády. I přes prožité válečné hrůzy zůstal člověkem.
Eugen Brikcius
Je spisovatelem, básníkem, filozofem, esejistou, výtvarníkem a organizátorem happeningů. Za normalizace působil v neoficiální kultuře, což ho vedlo i k podpisu Charty 77. V roce 1980 se vystěhoval do Vídně, kde se podílel na práci českých emigrantských kulturních center.
