Dokument sleduje se šlechtici a historiky významné mezníky českých dějin.
  • Vyrobeno 2008
  • Země původuČesko
    • Premiéra
    • Skryté titulky
    • Formát 4:3

"Nazejtří ráno (27. října 1108) povolal Svatopluk všecky přítomné župany, čili hrabata, pány a vládyky do hlavní síně hradu Vratislavského. Přišli tam i Mutina s dvěma synáčky svými, a páni Unislav a Domaslav z rodu Vršovcův. Vévoda křepce vstoupiv mezi ně, s židle u kamen uprostranil konečně dlouho zadrženému vzteku svému. Řečí nad prsk ohnivou a soptící veškeru nenávist i pomstu, která sžírala útroby jeho, líčil netoliko nevěru Mutiny samého, ale všecky zrady a všecky zločiny, kterých celý rod jeho nad paměť lidskou prý se dopustil i proti zemi i proti panujícímu domu Přemyslovu, a skončil tím, že kázal je vyhubiti všecky do kořene." Tolik Palackého Dějiny národu českého díl první, str. 214. A dále? Když se podíváme na vyobrazení přemyslovského knížete Svatopluka, je těžko uvěřit, že tento důstojný kmet vyzýval k vyvraždění jednoho celého rodu, a to včetně sotva narozených dítek, "řečí nad prsk ohnivou". Kosmas uvádí, že "...byl hněvem rozpálen víc než kamna sedmkrát rozpálená, když křičel: Všem nám odporný rode a bohům protivné plémě, ničemní synové Vršovci, našeho rodu domácí nepřátelé!" (viz Kosmova kronika česká) V tu chvíli jistě Vršovcům do smíchu nebylo. Co tak zlého spáchali? Proč byli vyvražděni v roce 1108?

V komponovaném večeru, který na závěr letošního roku připravila režisérka Alena Hynková, je každé století reprezentováno nejvýznamnější událostí s osmičkou na konci. Řadu vybraných letopočtů sestavil Tomáš Brzobohatý.

Roku 1278 se odehrála bitva na Moravském poli, o sto let později založil Karel IV. univerzitu a nejen díky tomuto jeho počinu se Čechy staly dalším světovým centrem vzdělanosti a kultury. V 15. století usedá na trůn Jiřík z Poděbrad (1458). Roku 1538 založil za hradbami Pražského hradu Ferdinand I. císařskou zahradu a v ní dal pro svou choť Annu Jagellonskou vybudovat letohrádek nesprávně zvaný Belveder. Ten se stal nejčistší vlašskou renesanční stavbou mimo italskou půdu. Tzv. Vestfálský mír, uzavřený 28. října 1648 znamenal konec třicetileté války. To byl výrazný dějinný mezník. Naopak o dobývání Moravy Prusy, nebo-li bramborové válce (1758, 1778) se obecně příliš neví. Náš výčet slavných "osmičkových" výročí pokračuje rokem revoluce, a také nového panovníka (1848), a končí přehledem již mnohokrát připomínaných událostí minulého století. Milníky našich dějin nás provede řada historiků a příslušníků slavných šlechtických rodů.

Napište nám