Apoštol národní zrady

S důsledky německé okupace Čech, Moravy a Slezska dne 15. března roku 1939 je neodmyslitelně spjata osobnost Emanuela Moravce. Pokud by padnul na prahu války, možná by se po něm dnes jmenovaly ulice a učili bychom se o něm ve škole jako o národním hrdinovi. Do učebnic však vstoupil jako jeden z největších zaprodanců, jemuž chyběly jakékoliv zábrany. Kolaborantem se člověk nerodí, stává se jím. Z bytostného vlastence se může takřka přes noc stal zrádce. Možná, že zpočátku i s dobrými úmysly obhajitelnými hlavně před sebou samým. Ideály, které Emanuel Moravec očekával v době krize od vlastního národa, mu nakonec nabídl národ jiný – ten, který měl moc uzurpovat. Nakonec byly silnější než jeho vlastenectví. Ve výsledku je kolaborace vždy jen spolupráce zbabělců či kariéristů s těmi, kdo si uzurpují moc bez ohledu na druhé. Je však otázkou, zda se Emanuel Moravec svým až fanatickým přesvědčením z toho okruhu přeci jen nevymyká. Dohrávaný dokument s unikátními archivními záběry by měl být jedním z kamínků do mozaiky kolektivní paměti národa. Jména našich největších kolaborantů z období protektorátu by nikdy neměla upadnout v zapomnění, protože národ, který nezná vlastní minulost, je odsouzen si ji zopakovat.