Kyjevu vadí Zemanovy výroky „spojené s uznáním ruské okupace Krymu“

Kyjev – Kyjev považuje za nepřijatelné výroky českého prezidenta Miloše Zemana o Krymu. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. Upřesnil tak, kvůli čemu si ukrajinské ministerstvo zahraničí před několika dny předvolalo českého velvyslance Ivana Počucha. Klimkin ovšem zdůraznil, že si Kyjev názorů většiny Čechů váží, a popřel tvrzení, že Zeman není na Ukrajině vítanou osobou. Rusko poloostrov Krym anektovalo letos v březnu.

„Nás znepokojují některé nedávné výroky českého prezidenta, které se týkaly například Krymu. Znovu ale opakuji, že je nijak nespojujeme s názory většiny běžných Čechů,“ řekl Klimkin České televizi. Poukázal v této souvislosti na slova předáka krymských tatarů Mustafu Džemileva, který nedávno řekl, že nelze připustit mezinárodní uznání okupace a následného zabrání Krymu, jako nebylo možné uznat okupaci Československa v roce 1968. Ministr také připomněl slova českého exprezidenta Václava Havla, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Prezident Zeman například v dubnu na konferenci Česko očima Evropy, Evropa očima Česka řekl doslova: „Chtěl bych s jistou dávkou politického cynismu říci, že Krym je ztracen a že konec konců nikdy nepatřil Ukrajině, kromě doby, kdy jeho poněkud podivný vůdce Nikita Chruščov, tedy vůdce Sovětského svazu, věnoval Krym Ukrajině jako dar.“ V podobném duchu se vyjádřil několik dní předtím v rozhovoru pro ČTK, když připomněl, že Krym daroval Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. „Pan prezident pouze v té době, kdy došlo k té dramatické situaci, která se týkala Krymu, poukázal na to, že Krym byl k Ukrajině připojen v padesátých letech,“ komentoval to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Právě prezidentovy výroky „spojené s uznáním okupace Krymu“ jsou Kyjevu trnem v oku, nicméně předvolání Počucha bylo podle Klimkina běžným diplomatickým prostředkem. „Neměli byste to ale v žádném případě spojovat s naším vztahem k Čechům a České republice jako celku. Opravdu si myslíme, že nás Češi v našem boji za svobodu upřímně podporují. Na Ukrajině bojujeme o evropské hodnoty, o bezpečnost celé Evropy. Je to skutečně kritický okamžik,“ řekl Klimkin České televizi a podtrhl, že zachování suverenity jakékoliv země je klíčové i pro všechny evropské národy. Popřel ovšem, že by český prezident na Ukrajině nebyl vítán. Připomněl naopak, že ukrajinský prezident Petro Porošenko a Miloš Zeman se nedávno sešli v Bratislavě a hovořil spolu o Ukrajině i příčinách tamní krize.

„Pan Zeman jako český prezident má samozřejmě právo vydávat jakákoli prohlášení, ale pro nás je důležité, aby jeho jednotlivá vystoupení i jejich interpretace byly ve shodě. Aby nevzbuzovaly pochyby o Ukrajině, její suverenitě, kontrole jejích hranic a významu našeho evropského směřování,“ řekl Klimkin.

Porošenko přijede v lednu do Prahy

Šéf ukrajinské diplomacie zároveň potvrdil, že Porošenko přijede v lednu do Prahy u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi. „Pro nás je vzpomínka na holocaust svatá a prezident Prahu při této významné a tragické příležitosti navštíví,“ řekl Klimkin. K oslavám pozval Zeman státníky vítězných mocností druhé světové války – včetně ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zeman věří, že Porošenko vstoupí do dějin jako prezident míru
Zdroj: Jan Koller/ČTK

Za reprezentaci v zahraničí teď většina lidí Miloše Zemana kritizuje, dokládá průzkum, který dnes zveřejnil Český rozhlas. Jednasedmdesát procent respondentů, které tento týden oslovila agentura Median, uvedlo, že vystupování prezidenta poškozuje obraz Česka ve světě. Opačný názor má jen šest procent dotázaných. Více než dvě třetiny obyvatel si myslí, že prezident rozděluje veřejnost, podle desetiny respondentů naopak českou společnost sjednocuje. Klesající důvěru hlavě státu ukázalo i šetření agentury CVVM.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
17:47Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
12:06Aktualizovánopřed 45 mminutami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 2 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
11:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 3 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
12:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrocki je konzervativní euroskeptik, za vzor má Trumpa

Zvolený polský prezident Karol Nawrocki, podporovaný opoziční národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), se prezentuje jako obránce tradičních hodnot. Ve srovnání se současnou polskou vládou je výrazně euroskeptický, jeho vzorem je prezident USA Donald Trump. V předvolební kampani razil heslo „Polsko na prvním místě“, což se promítlo mimo jiné do tvrdšího postoje k ukrajinským uprchlíkům.
před 6 hhodinami

Prezidentské volby v Polsku vyhrál Nawrocki

Polské prezidentské volby vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Po sečtení sta procent okrsků má Nawrocki 10 606 628 hlasů (50,89 procenta), liberálního kandidáta vládní Občanské koalice Rafala Trzaskowského volilo 10 237 177 lidí (49,11 procenta), píší polská média. Nawrocki v prezidentském úřadě nahradí jiného představitele PiS Andrzeje Dudu.
05:35Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...