V oblasti odborných výstupů o klimatické změně neexistuje jejich celistvější souhrn než ten, který poskytují obsáhlé zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Jeho hodnotící zprávy, tzv. Synthesis Reports, vydávané v přibližně šesti až sedmiletých intervalech, představují základní zdroj informací, jimiž státy a jejich političtí představitelé disponují při mezinárodních klimatických vyjednáváních, která se odehrávají především v rámci každoročních klimatických summitů OSN. Ten letošní skončil před týdnem v německém Bonnu.
IPCC chystá novou zprávu. O dopadech klimatické změny při nárůstu teploty o 1,5° a 2°C
Vliv člověka na klimatický systém je zřejmý a současné antropogenní emise skleníkových plynů jsou nejvyšší v historii. Nedávné změny klimatu měly dalekosáhlé dopady na lidské a přírodní systémy na všech kontinentech a napříč oceány.
Stovky vědců z celého světa – bez nároků na finanční odměnu – se podílejí na přípravě těchto zpráv a další stovky jejich práci komentují skrze odborné připomínky. To dává dohromady komplexní vědecké posouzení tématu.
Mezivládní panel pro změny klimatu funguje od roku 1988, jako „sudičky“ stály u jeho zrodu Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Čeští delegáti v tomto vědeckém mezivládním orgánu pochází z řad Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který navrhuje vhodné kandidáty a ti jsou pak do svých funkcí jmenováni ministrem životního prostředí. V minulosti zastupoval Česko v IPCC Jan Pretel, jehož posléze vystřídal Ladislav Metelka a od roku 2014 zastává tuto pozici Radim Tolasz.
„Účastním se plenárních zasedání, která bývají v posledních letech dvakrát do roka, a jsem ochoten dělat i ta peer-review (recenze, expertní vyjádření, - pozn. red.). Není povinností národního zástupce je dělat, já jako klimatolog ale mám zájem o to posuzovat problematiku změn klimatu po té klimatologické stránce a dávát k tomu připomínky,“ říká Tolasz.
„Snažím se zprostředkovávat aktivity IPCC do České republiky, nejen do ČHMÚ, ale komunikuji i s Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR, s brněnským Czech Globem, s Matematicko-fyzikální fakultou UK a dalšími univerzitami,“ dodává Tolasz.
Další průřezová zpráva v roce 2022, do té doby ale vzniknou ještě tři speciální studie
Za dobu své existence se IPCC postaralo o vytvoření pěti souhrnných zpráv. Ta dosud poslední – AR5 – byla představena v roce 2014, nejbližší průřezová zpráva bude připravena k vydání za pět let, tedy rok předtím, co se podle Pařížské klimatické dohody mají její signatářské státy poprvé sejít k revizi svých národních redukčních příspěvků (v odborné terminologii se společnému hodnocení klimatických závazků v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, a to v pětileté periodě, říká „global stocktake“).
„Klimatologie je konzervativní věda a není důvod k tomu vydávat tyto průřezové zprávy každý rok, protože by byly de facto identické. Ale vždycky mezi těmi průřezovými zprávami vydávalo IPCC jednu tzv. mezi-zprávu, anglicky 'special report'. Teď je taková zajímavá situace, že mezi pátou a šestou zprávou se připravují další tři mezi-zprávy, což znamená velký kus práce,“ vysvětluje Tolasz.
Agendou IPCC není kontrola toho, jak konkrétní státy naplňují cíle Pařížské dohody. Ovšem v okamžiku, kdy se s těmi emisemi skleníkových plynů začne něco dít, to znamená, že (doufejme) začnou klesat anebo se nestane nic a budou pořád stoupat, tak my jako IPCC se budeme snažit analyzovat, jaké to má důsledky pro to, co se děje v klimatickém systému.
Už před příštím klimatickým summitem, který se uskuteční v prosinci 2018 v polských Katovicích, spatří světlo světa studie pod názvem „Global Warming of 1.5 °C“. „Věnuje se možnostem, zda je lidstvo schopné udržet růst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia a maximálně se přiblížit jednomu a půl stupni. Zároveň jsou tam rozsáhlé kapitoly o tom, co se stane, když se teplota zvedne o 2 stupně Celsia a o co by bylo lepší, kdyby se zvedla jen o 1,5 stupně Celsia,“ přibližuje zprávu český zástupce v IPCC.
- Pro představu, první návrh textu zprávy obsahoval citace na zhruba 3000 vědeckých publikací a akademických článků. Tento návrh okomentovalo v podobě 12 895 vyjádření celkem 489 hodnotitelů z 61 zemí. Takto o přípravě zprávy informoval na nedávném klimatickém summitu v Bonnu prezident IPCC, jihokorejský ekonom Hoesung Lee.
A jaké bude zaměření zbývajících dvou mezi-zpráv, které budou publikovány v roce 2019? „Jedna se bude věnovat oceánům a kryosféře, tedy ledovcům. Ta druhá se bude zabývat pevninou, ovšem nikoliv geomorfologií, ale tím, co člověk na pevnině dělá – zemědělství, využití půdy a další věci,“ podotýká Tolasz.
Macron: Nahradíme každý chybějící dolar
Roční rozpočet Mezivládního panelu pro změny klimatu činí 4,3 miliony amerických dolarů. O jeho naplnění se dělí 25 zemí, největším donorem byly historicky Spojené státy, které se na financování této organizace podílely dvoumilionovým příspěvkem. Trumpova administrativa však skoncovala s jakoukoliv finanční podporou IPCC (pro srovnání: plán města New York z roku 2013 cílící na zvýšení klimatické odolnosti byl finančně vyčíslen na 20 miliard USD).
„Každý americký dolar, který bude chybět, Francie nahradí. Garantuji, že IPCC bude mít veškeré finanční prostředky potřebné ke své činnosti. Její vědecké závěry potřebujeme pro proces přijímání jasných rozhodnutí,“ uvedl rezolutně ve svém projevu na klimatické konferenci v Bonnu francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož v této věci podpořila i německá kancléřka Angela Merkelová.
