Bern – „Mé problémové dítě“ – tak nazval švýcarský chemik Albert Hofmann látku obecně známou pod zkratkou LSD. Podle svých slov ale tuto substanci vyrobil jako lék, diethylamid kyseliny lysergové byl totiž původně nadějí v psychiatrii. Dokázal odblokovat pacientovy obranné mechanismy tak, aby mohl snáze hovořit o svých problémech a traumatech. Později se ale tato halucinogenní látka stala inspirací mnoha umělců, bohémů i obyčejných lidí během hnutí Hippies. Právě 19. dubna 1943 zažil švýcarský chemik jako první člověk na vlastní kůži, co s člověkem LSD dokáže. následky intoxikace drogou LSD.
LSD - měl to být lék, nikoli droga
Švýcarský chemik Albert Hofmann na sobě účinky LSD omylem vyzkoušel. Když mu látka dne 16. dubna 1943 náhodou kápla na ruku, prožil známé intenzivní pocity od úzkosti po štěstí a barevné fantazie. O tři dny později pokus zopakoval, tentokrát úmyslně, a výsledek byl stejný, třebaže to tentokrát přehnal a pocity nebyly jen veselé a barevné. Nicméně zvládl ještě za asistence kolegy dojet z laboratoře domů na kole a tento den se dodnes připomíná jako památný Bicycle Day.
Drogu vyzkoušela řada známých umělců
Zanedlouho ale na účinky LSD přišli intelektuálové, pro něž látka znamenala bránu do bohémského světa. K tomu, že drogu zkusili, se přiznali například zakladatel Microsoftu Bill Gates či kytarista Rolling Stones Keith Richards a celá řada dalších muzikantů nebo herců. „Tuto substanci jsem vyrobil jako lék. Není mou chybou, že ji lidé zneužili,“ hájil později Hofmann látku, kterou sám označil za „své problémové dítě“. Firma Sandoz pak zahájila její výrobu v podobě tablet pro lékařské účely.
Koncem 60. let se ale nad kyselinou snů začaly stahovat mraky. Vláda USA zařadila LSD na seznam zakázaných látek v roce 1966 a další země ji následovaly. Sandoz pak výrobu LSD ukončil. O substanci projevila zájem i armáda. Tajné testy na dobrovolnících dopadly tak dramaticky, že následná supertajná zpráva doporučovala umístit LSD do rakety vypálené na Sovětský svaz. Ta by prý naráz vyřadila z provozu celou Rudou armádu.
LSD zaujala i vědce a vojáky v Čechách
Nová látka zaujala i psychiatry a psychology v Čechách. V Česku výzkum omamných látek začal již před druhou světovou válkou. Psychiatr Svetozár Nevole tehdy pracoval s meskalinem. V 50. letech výzkumy s LSD prováděla skupina vědců v tehdejším Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze. Změněnými stavy vědomí a prožívání po požití LSD se zabývali i další čeští vědci, ale v roce 1974 bylo používání halucinogenů v léčbě a výzkumu zakázáno.
Na přelomu 70. a 80. let experimentovala s LSD také tehdejší československá armáda. Na dobrovolnících z řad vojáků základní služby zkoušela jejich chování a především to, jak jsou schopni se soustředit.
„Otec“ LSD Albert Hofmann zemřel v dubnu 2008 ve věku 102 let.
