Stavební spoření je stále méně výhodné. Úroky se snižují, a pokud člověk nespoří dost, za poplatky dá i polovinu toho, co dostane jako státní podporu. Banky a spořitelny klientům podporu nekrátí, nechají si ovšem zaplatit třeba za vedení účtu či uzavření smlouvy. O to nižší je pak státní příspěvek na bydlení. Ministerstvo financí přitom podmínky stavebního spoření upravovat neplánuje.
Stavební spoření už není tak výhodné - i kvůli poplatkům
- Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 40,2 miliardy korun. To je o desetinu méně než v roce 2013. Zájem o nové smlouvy o stavebním spoření ale mírně stoupl, spořitelny jich uzavřely přes 613 000. Obdobný trend očekává Asociace českých stavebních spořitelen i letos.
Výhod stavebního spoření je relativně málo. „Je to produkt, na kterém žádné velké peníze nevydělám. Pouze si odložím spotřebu, což má pro mě samotného ten pozitivní efekt, že si něco našetřím jako rezervu,“ prohlásil Jiří Paták, ředitel portálu Chytrý Honza.
- Pokud budou rodiče svému dítěti do jeho 18 let za současných podmínek odkládat měsíčně 500 korun, na úrocích a státních příspěvcích dostanou asi 19 tisíc. Skoro polovinu z toho zaplatí ale stavební spořitelně na poplatcích.
Podobné je to i v případě kratší smlouvy. Ta jde uzavřít nejméně na 6 let. Češi si v průměru ukládají 1100 korun měsíčně s cílovou částkou zhruba 300 tisíc. Při takové délce a výšce dostanou od státu téměř 8 tisíc korun - poplatky je ale vyjdou téměř na 5 tisíc. Třetina státní podpory je tak pryč. „To je míchání jablek s hruškami. Státní podpora není moje, ta patří klientům. Takže já to připíšu klientům,“ konstatoval předseda Asociace stavebních spořitelen Vladimír Staňura.
Klienti ale musí zaplatit za uzavření smlouvy a vedení účtu - všechny peníze od státu si nechat nemohou. „Pokud stát někam dává peníze, má samozřejmě právo zasahovat do daného produktu a podmínek,“ upozornil Paták.
6 minut
Výhod stavebního spoření ubylo
Změny podmínek zatím nebudou
Resort financí zatím podmínky spoření řešit neplánuje. „Regulace úrokových sazeb není na pořadu dne. Stavební spoření slouží zejména na investice do bydlení, není to primárně spořicí produkt. Každý tím může řešit svou bytovou situaci, třeba si vzít úvěr ze stavebního spoření,“ podotkl mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.
Nejde přitom jen o stavební spoření - čím dál nižší výnosy jsou také u běžných bankovních účtů. Na nich mají Češi uloženy skoro dva biliony korun. Zatímco na konci roku 2008 vynášely běžné účty bezmála procento - v současné době zhruba jednu desetinu. A podobný trend je u spořicích účtů. Úroky u největších tuzemských bank se pohybují většinou od tří do sedmi desetin procenta. Ty nejvyšší přesahují jeden a půl procenta.
Investice v Česku
Češi se do velkých rizik moc nepouštějí. Ti nejbohatší drží skoro dvě třetiny prostředků v hotovosti a v bankovních vkladech. Pětinu v dluhopisech a 9 procent v akciích. Naopak v západní Evropě bohaté domácnosti investují do akcií více než třetinu. V hotovosti a v bankách mají 40 procent úspor.
Do čeho investovat? Třeba do briliantů nebo nemovitosti
Za malým zhodnocením stojí rekordně nízké úroky centrálních bank. Lidé proto hledají nové možnosti, kam peníze uložit. Češi si oblíbili i další způsob investice – do briliantů. Láká i zlato, a to bez ohledu na nedávné poklesy jeho hodnoty. V dlouhodobém pohledu jde totiž stále o výhodné uložení peněz. Ještě v roce 2006 totiž stála trojská unce zhruba deset tisíc korun. Teď je to necelých 31 tisíc a jeho hodnota v posledních týdnech po období pádu opět roste.
Diamanty
Určitou renesanci zažívají i akcie. „Vybíral bych si společnosti, které mají dlouhodobou historii a které mají dobrý tok peněz, protože ten slibuje investorům šanci na dobré dividendy,“ uvedl analytik Jonáš Mlýnek. Obchodníci ale upozorňují na určitá rizika - aktuálně třeba například v posilování amerického dolaru.
Investoři, kteří mohou dát stranou větší peníze, se dívají opět po nemovitostech. Napomáhají tomu historicky levné hypotéky. Jejich průměrné úročení je lehce přes dvě procenta. Na dračku jdou nejvíc malé byty v Praze a Brně. Trvale pak rostou stavební pozemky. Jen za posledních pět let se jejich cena zvedla zhruba o pětinu.
