Atény – Řecko poslalo Mezinárodnímu měnovému fondu domluvenou splátku, která v přepočtu činí 12,3 miliardy korun. Měnový fond přijetí peněz potvrdil. Dalších v přepočtu 66 miliard korun bude muset země zaplatit příští týden. Atény se přitom potýkají s nedostatkem hotovosti – finanční situace země je podle Evropské komise kritická.
Řecko dodrželo slib, poslalo měnovému fondu 448 milionů eur
2 minuty
Řecko poslalo MMF splátku ve výši 448 milionů eur
Splacení dlužné částky Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 448 milionů eur se očekávalo, termíny jsou určeny domluveným splátkovým kalendářem. Řecký ministr financí Janis Varufakis už v neděli přislíbil, že jeho země pohledávku do stanoveného termínu vyrovná. „Řecká vláda vždy plní své závazky ke všem svým poskytovatelům půjček. A tak to bude pokračovat i nadále,“ ujišťoval Varufakis.
Již v průběhu následujícího týdne vyprší Řecku splatnost krátkodobých vládních dluhopisů v hodnotě 2,4 miliardy eur (téměř 66 miliard korun). Další závazky za zhruba jednu miliardu eur pak musejí Atény splatit v květnu.
Nová finanční pomoc od mezinárodních věřitelů přitom stále nepřichází. Eurozóna sice koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do doby, než řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase předloží uspokojivé reformní plány. Seznam kroků o 26 stranách dodalo Řecko začátkem dubna; podle zástupců mezinárodních věřitelů jsou však Atény příliš optimistické ohledně rozpočtových příjmů a vyhýbají se klíčovým problémům, které souvisejí s penzijním systémem a trhem práce.
Řecká dluhová krize
Dnes dostala zadlužená země další čas na dopracování svých návrhů. „Řecké straně bylo poskytnuto šest pracovních dnů na prezentaci návrhů, které by věřitelé mohli akceptovat,“ uvedl řecký list Kathimerini. Konečným termínem pro dosažení dohody je 24. duben, kdy se v lotyšském hlavním městě Rize uskuteční zasedání euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny. „Při zasedání euroskupiny 24. dubna již stoprocentně bude dosaženo dohody,“ slíbil řecký ministr pro koordinaci vládních aktivit Alekos Flamburaris. Některé odhady ale hovoří o tom, že Řecku dojdou peníze o několik dní dřív, konkrétně 20. dubna.
Tsiprasova vláda se už od svého nástupu po lednových předčasných volbách snaží dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli, která by zajistila odepsání dluhů nebo alespoň mírnější podmínky splácení. Podporu kabinetu vyjádřila i demonstrace v Aténách.
Řecko jako „most mezi EU a Ruskem“
Premiér Tsipras mezitím pokračuje v návštěvě Moskvy. Včera jednal s prezidentem Vladimirem Putinem o spolupráci v oblasti investic nebo energetiky. Spekulovalo se o tom, že Řecko požádá Moskvu o finanční pomoc, podle obou představitelů ale taková žádost nepadla. Putin alespoň naznačil, že Řecko by mohlo být vyjmuto z embarga na dovoz západních potravin do Ruska (více zde).
Dnes Tsipras v Moskvě zopakoval, že nesouhlasí se sankcemi západních států proti Rusku. V rámci jednotné evropské politiky je ovšem respektuje. Zdůraznil zároveň, že jeho vláda se bude snažit v EU blokovat jejich další zpřísnění. „Chceme zmírnit napětí na starém kontinentu. Řecko by se mohlo stát mostem mezi EU a Ruskem,“ míní řecký ministerský předseda.
Řecká vláda rovněž oznámila, že obnoví proces privatizace státního majetku, který po svém lednovém nástupu k moci zastavila. „Znovu zahajujeme privatizační proces jakožto program vedoucí k racionálnímu využití veřejného majetku. Říkáme, že řecký stát není schopen tento majetek rozvíjet,“ nechal se slyšet Varufakis na konferenci v Paříži. Podrobnosti k jednotlivým prodejům ale neuvedl. Tématu se dotkl i Tsipras na setkání se studenty v Moskvě, kde potvrdil, že s Putinem jednali o možné účasti ruských firem na privatizaci řeckého průmyslu.
