Praha – Ekonomové z VŠE a Český statistický úřad posbírali data o českém předrevolučním hospodářství a poskládali z nich ucelený obrázek o vývoji ekonomiky v letech 1970 až 1990. Přitom spočítali, že v tomto období klesla ekonomika České socialistické republiky (ČSR) hned dvakrát – v letech 1981 a 1982, kdy na zemi se zpožděním dolehla ropná krize. Naopak nejvíce stouplo hospodářství v roce 1975, kdy si HDP meziročně připsal 5,6 procenta.
Hospodářství zažilo recesi i za normalizace, a to dvakrát
Studie obsahující odhady hrubého domácího produktu české části tehdejší federace (nikoliv celé ČSSR) je výsledkem tříletého projektu katedry ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické a Českého statistického úřadu nazvaného Historické časové řady hrubého domácího produktu České republiky. Projekt řešila VŠE v letech 2010 až 2012 a byl financován Grantovou agenturou ČR. Vedoucím projektu byl prorektor VŠE Jakub Fischer.
Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ:
„Časové řady navazují na historickou revizi národních účtů od roku 1990, kterou ČSÚ provedl. Je to skutečně velmi unikátní výstup, protože čtyřicetiletou časovou řadu má podle našich informací ze zemí bývalého Východního bloku pouze Česká republika.“
Odhady byly sestaveny především na základě údajů statistických úřadů. Jak upozornila předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová společně s rektorem VŠE Richardem Hindlsem, odhady HDP jsou plně srovnatelné se současnou řadou údajů o vývoji ekonomiky, které vycházejí z metodiky Evropské unie ESA 1995, a také s oficiálními údaji publikovanými Českým statistickým úřadem od roku 1990.
Proč bylo vůbec přepočítání potřeba? Důvod je jednoduchý – dřív statistici hodnotili ekonomiku úplně jinak. „Největší rozdíly se týkají služeb, protože nejen podle tehdejší statistiky, ale i ideologie byly považovány za takzvaně neproduktivní,“ vysvětluje vedoucí řešitelského týmu Jakub Fischer.
Graf HDP
A právě služby za poslední dvě desetiletí nabraly na významu. Jiné obory naopak výrazně ztratily, například zemědělská výroba se propadla víc než o třetinu.
„Akademická obec i ekonomičtí analytici mají nyní k dispozici dvakrát delší časové řady HDP a jeho struktury než dosud,“ uvedla Ritschelová, která ale zároveň poznamenala, že se nejedná o oficiální výsledky ČSÚ. „Ve světě je běžné, třeba v USA, že mají časové řady od roku 1929. My jsme měli jenom těch posledních 22 až 23 let,“ doplnil rektor VŠE Hindls.
Struktura ekonomiky se příliš nemění
Struktura ekonomiky se od roku 1970 do současnosti u většiny složek výrazně nezměnila. Zatímco před více než 40 lety se konečná spotřeba domácností podílela na HDP 53 procenty, v roce 1990 to bylo 55 procenty a v roce 2010 jen 50 procenty.
Struktura HDP
Hrubá tvorba kapitálu ve stejných letech tvořila 26 procent (1970), 24 procent (1990) a 25 procent HDP (2010). Od roku 1970 ovšem stoupla podle analýzy spotřeba vládních institucí, a to z 14 procent HDP až na 22 procent v roce 2010.
Za čtyřicet let z 300 miliard na téměř 4 biliony
Podstatně ale narostl objem domácího produktu. Podle výpočtů VŠE a údajů ČSÚ činil HDP v běžných cenách v roce 1970 necelých 293 miliard korun, v roce 1990 to bylo necelých 633 miliard korun a loni to bylo již 3,844 bilionu korun.
HDP 1970–1990
Od dob normalizace vzrostly i platy – zatímco ještě v roce 1989 byla průměrná mzda zhruba 3 000 korun, v loňském roce se zvýšila na 25 101 korun. A lidé si za ni mohou koupit víc. Například koncem osmdesátých let si lidé na televizi šetřili i šest měsíců, teď si za průměrnou mzdu můžou koupit i dvě měsíčně. Na druhou stranu ale výrazně vzrostly náklady na bydlení.
GALERIE
videogallery_319018
