Experti politikům: Řešte protiromský rasismus, jinak přijdou pogromy

Praha – V boji o soužití populace s romskou menšinou nyní více než předtím optimisté tahají za kratší konec. Poslední důkaz poskytly sobotní koordinované rasistické pochody v šesti českých městech najednou, které byly dosud největší akcí tohoto typu v historii země. Jak si to přeložit? Stojí Česko na počátku éry, v níž mohou být rasově motivované nepokoje pravidlem? A pokud ano, jak tomu zabránit?

Frustrovaní proti frustrovaným

Problém je dobře znám: sociální ghetta na okrajích měst v nejvíce zkoušených regionech, kupčení s nájemným v rozpadlých ubytovnách, které jsou zejména pro Romy poslední štací před bezdomovectvím, donedávna nekontrolovatelná expanze hazardu tamtéž, lichva, nezaměstnanost, latentní rasismus Čechů a rezignace samotných Romů na odraz ode dna. 

Proč ale právě teď země zažila dosud největší výtrysk protiromské nenávisti, je podle expertů shodou několika faktů. Absence dlouhodobé strategie vlády, která by soužití romské menšiny s vetšinovou populací řešila a nebyla měněna nebo anulována s každou novou politickou reprezentací, což se právě dělo. A pak, s ekonomickou krizí dopadly na mnohé Čechy problémy, které se dosud týkaly téměř výhradně zdejších Romů - neschopnost najít práci, ztráta dosavadního bydlení, zadlužování, beznaděj.  

„Protiromský rasismus je posilován osobní frustrací řady etnických Čechů z vlastní osobní situace,“ potvrzuje politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš. Poslední protestní akce už ostatně nejsou jen půdou krajní pravice; stále častěji se do nich zapojují i běžní starousedlíci včetně rodin s dětmi a shodně s neonacisty pokřikují jejich hesla. Ve zkratce lze přitom říct, že proti sobě stojí frustrovaní a frustrovaní. Je příznačné, že první velké protesty s etnickým podtextem se na litvínovském sídlišti Janov konaly shodně s vypuknutím ekonomické krize v roce 2008.  

Popelnice v rukou extremistů
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Miroslav Mareš, expert na extremismus, MU v Brně:

"Ukazuje se, že teprve tam, kde dojde k masovým akcím, se stát začíná angažovat v řešení toho, co 'běžné občany' tíží. Když nejsou demonstrace, nikdo se o jejich situaci nezajímá. A extremisté jsou schopni demonstrace nahlásit, zorganizovat a zajistit jim medializaci."

Ivan Gabal, sociolog:

„Jsou to regiony, ze kterých více lidé odcházejí, než tam přicházejí, protože kvalita života je v těchto regionech významně nižší než v jiných regionech. Přítomnost vyloučených romských lokalit je toho jen součástí a vlády to dosud nedokázaly řešit, spíše naopak. Stačí se podívat na nízké a špatné čerpání evropské strukturální pomoci v uplynulých letech.“

Co ještě přijde 

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková připravila zákon o sociálním bydlení, který by měl potřít byznys s nájmy v chudinských ghettech a nabídnout lidem důstojné bydlení za racionální cenu. Jenže tváří v tvář paralýze v nejvyšších patrech politiky a s očekáváním nových voleb a tedy nové vlády hrozí, že tato a podobné normy, jejichž kýžený efekt se navíc neprojeví hned, spadnou pod stůl a systémové řešení se tak opět oddálí. 

Mezitím v zemi už vyrostla a stále dorůstá, slovy politologa Mareše, „celá 'ztracená generace' Romů neschopných zapojit se na pracovní trh, kterou podchycují etnické kriminální gangy a sama policie není schopna v takových místech zabránit strachu obyvatel“. Proto se podle řady zainteresovaných lidí situace ještě může vyhrotit. „Očekávám mrtvé, a to na obou stranách,“ obává se advokátka Klára Samková, která se romské menšině věnuje.

Optimismem nehýří ani novinářka Saša Uhlová. Podle ní by bez důrazného zásahu policie již nyní některá protiromská shromáždění připomínala výjevy podobné pogromům. „Jsem přesvědčena o tom, že kdyby nezafungovaly početné pořádkové síly na místě, tak by něco takového už nastalo,“ říká publicistka, která o Romech dlouhodobě píše.  

Hlavu z písku, komunitní policie, koncerty

Temná vize budoucnosti přesto nemusí nastat. Za odrazový můstek k lepším časům se všeobecně považuje lepší kondice zdejší ekonomiky a tedy růst pracovních příležitostí. Samospásné to však není, už proto ne, že romské gangy fungují nezávisle na růstu HDP a také rasismus řady Čechů - a tedy i přidělení práce Romovi - s domácí pohodou nevymizí.    

Podle Miroslava Mareše by se proto jakákoli politická reprezentace měla soustředit hlavně na posílení bezpečí ve smíšených čtvrtích. „Důležité je na jedné straně zaměřit činnost specializovaných policejních složek na problémové gangy a klany,“ říká Mareš a pokračuje „… a na druhé posilovat komunitní policii.“ S tou má řada českých měst, například Sokolov, dobré zkušenosti, protože je složena z místních - sousedů a známých. Podobné hlídky chce teď zavést ministr vnitra v demisi Martin Pecina na českobudějovickém sídlišti Máj.

Duchcov
Zdroj: ČT24

A dál? Integrovat romské děti do běžných škol? Sáhnout k pozitivní diskriminaci? Přimět českého premiéra, aby podpořil festival romských kapel? „Cokoliv a všechno z toho,“ říká sociolog Ivan Gabal. Právě „ignoranci ze strany politických špiček“ a jejich „neschopnost nalézt kompetentní řešení“ považují Gabal a Mareš za klíčovou příčinu současného stavu.

Advokátka Samková pak přidává, že je nutné do nápravy zahrnout samotné Romy, což se zatím neděje. Různé vládní výbory a agentury pro otázky menšin postupně všichni Romové opustili, protože pozornost se věnovala klidu obcí, a nikoli pomoci Romům, tvrdí Samková. 

Celková zpackanost situace totiž dospěla k tomu, že - slovy Ivana Gabala - „jsme ztratili schopnost vyvíjet tlak na obyvatele ghett, aby ze sociální dávky také odváděli nějakou snahu vyprostit se ze svých podmínek.“ A to nápravu zásadně komplikuje. Času na zahájení léčby přitom není nekonečně.  

Klára Samková, advokátka:

"Bylo by skutečně žádoucí, kdyby například přestalo rozkrádání a šantročení peněz z různých, i evropských, grantů, které jsou využívány nejrůznějšími subjekty na základě prapodivných grantových projektů, kterým je společné jedno: naprostý nedostatek jakékoliv koncepce. Na 'řešení Romů' si už přihrábnul kdekdo."

Patrik Banga, novinář:

„Každý člověk je za sebe zodpovědný sám, komu stojí za to pomoci, tomu je třeba pomoci. Kdo je notorický čekatel na pomoc, který nehne zadkem, nechť si svůj život řeší sám. Toto pravidlo je potřeba dodržovat nezávisle na tom, zda je u moci ČSSD, ODS nebo KDU. Hladovému je jedno, kdo je u moci. Potřebuje mít možnost pracovat a vydělat si na chleba. Nezávisle na barvě pleti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem o vlakovou dopravu roste, Správa železnic chystá přes dvě desítky staveb

Miliardové investice ani nové soupravy zatím do vlaků nevrátily tolik cestujících jako před pandemií covidu. Loni se po železnici svezlo přes 190 milionů lidí – o tři miliony méně než v roce 2019. I tak ale zájem cestujících od roku 2020 nepřetržitě roste. Loni jich přibylo meziročně asi šest milionů. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) data resortu ukazují, že tam, kde dopravci nasadili nové vozy, se zájem lidí zvýšil až o patnáct procent.
před 20 mminutami

Bouřky v Česku působily problémy. Na Ústecku zasáhl turisty blesk

Bouřky v sobotu odpoledne působily problémy na některých místech Česka, zejména na severovýchodě Moravy. Ve Zlínském kraji hasiči zasahovali u 26 událostí. Nejvíce jich bylo na Kroměřížsku a Holešovsku. Šlo o stromy spadlé na komunikace, automobily či elektrické vedení a také poškozené střechy, informoval mluvčí hasičů Pavel Řezníček. V Tisé na Ústecku zasáhl dva turisty blesk. Muž s vážným zraněním skončil v ústeckém traumacentru, ženu se středně těžkým zraněním převezli záchranáři rovněž do ústecké nemocnice.
před 30 mminutami

Plzeňské Slavnosti svobody připomněly osvobození města Američany

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.
před 2 hhodinami

Národní parky rozšiřují trasy pro vozíčkáře

Nové okruhy, vyhlídkové plošiny nebo speciální skútry. Národní parky rozšiřují možnosti pro návštěvníky na vozíku. Jak České televizi řekli zástupci šumavského národního parku, letos tam otevřeli deset nových okruhů s doprovodem na elektrických skútrech. Národní park České Švýcarsko pak nově vybudoval bezbariérovou vyhlídkovou plošinu na Mlýnské cestě. Vyhlídku přístupnou vozíčkářům chtějí postavit i v Podyjí.
před 5 hhodinami

O ruské agresi proti Ukrajině i volbě papeže diskutovali hosté Politického spektra

O bezpečnosti, ruské agresi proti Ukrajině i nástupci papeže Františka diskutovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnil předseda Volte pravý blok www.cibulka.net Petr Cibulka, předseda Liberální aliance nezávislých občanů Šimon Hlinovský a předseda České suverenity sociální demokracie Jiří Paroubek.
před 6 hhodinami

„Tak jsme to rozjeli a už nikdy nepřestaneme,“ vzpomínal Šámal na start ČT24

Stanice ČT24, která spustila své vysílání 2. května 2005, vyžadovala, aby se její zaměstnanci naučili novým metodám a novému rytmu práce, přiblížil bývalý ředitel zpravodajství ČT24 Zdeněk Šámal. Zpravodajství je podle něj „umění možného“. Vývoj technologií následně umožnil, aby stanice rozšířila svůj obsah, například o takzvané breaking news přenášené z různých koutů světa, sdělil ředitel divize Zpravodajství a publicistika ČT Petr Mrzena v pořadu 90' ČT24, který moderovala Klára Radilová.
před 8 hhodinami

Začala platit 25procentní cla na dovoz autodílů do USA

Na dovoz automobilových dílů do USA začala platit 25procentní cla. Americký prezident Donald Trump začátkem týdne podepsal výnosy, které mají jejich dopady snížit – amerických výrobců se nemají týkat některé dovozní přirážky a budou moci autodíly pořizovat levněji. Tuzemských výrobců autodílů se tarify podle Sdružení automobilového průmyslu a firem dotknou spíše nepřímo.
07:30Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Medici si v soutěži vyzkoušeli operaci pomocí robotů

Operace pomocí robotů už trénují i studenti medicíny. Sílící trend posledních let si medici vyzkoušeli v rámci Robotické olympiády, v níž jejich schopnosti posoudili zkušení chirurgové. Technologie, jejichž výhodou je menší zásah do těla pacienta, lepší dostupnost některých míst pro lékaře či rychlejší rekonvalescence, testovali na trenažérech. Podle lékaře Vojtěcha Nováka z Urologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol se totiž robotizaci v chirurgii v dnešní době již nelze vyhnout. „Je to budoucnost,“ říká.
před 13 hhodinami
Načítání...