Praha – Jan Sváček se nestal členem Ústavního soudu - a to i přesto, že měl silnou podporu prezidenta Miloše Zemana. Ten přišel za svého kandidáta agitovat přímo na volbu. Senátory ubezpečoval, že kontroverze kolem Sváčka plyne jen z pomluv. „V naší společnosti je každý člověk, který vynikne v nějaké profesi, obklopen narůstající vlnou závisti a k ní se vážící vlnou pomluv. Tato vlna pomluv je často generována právě těmi, kdo nebyli úspěšní a kdo si takto kompenzují svůj komplex méněcennosti,“ uvedl Zeman. Kdo je tedy muž, který potřeboval takové zastání a dva prezidenti už stáli o to, aby byl členem instituce, která zaručuje základní práva - a přesto u senátorů podporu nenašel?
Jan Sváček se ani na druhý pokus ústavním soudcem nestal
Českobudějovický rodák, vrchní soudce, poradce prezidenta Klause, ale také člen komunistické strany. Kontroverzní Jan Sváček na sebe upozornil nejen svými aktivitami před rokem 1989. Jeho jméno se objevuje i v mediálně známých kauzách, a to ne vždy v kolonce „soudce“. Často je naopak zmiňován spíš jako kontakt a blízký známý lidí zapojených do různých kauz.
Měl být například spojen s úplatky za pomoc při propouštění katarského prince Hnida bin Abdal Sáního, které vyjednávali katarští emisaři. Setkání s nimi Sváček přiznal, ale odmítl, že by šlo o vyjednávání úplatků. „V asi dvouhodinovém rozhovoru jsme probírali trestněprávní otázky, ale nikoliv konkrétní materiální případy. Neprobírali jsme tedy ani případ katarského prince,“ řekl. A podobně vysvětlil i další kauzy, ve kterých se jeho jméno objevilo. Takových je celá řada.
Setkával se na tenise se zakladatelem H-Systemu Petrem Smetkou, i když figuroval jako předseda městského soudu, který kauzu soudil, a zároveň jako svědek. Měl být napojený na soudce, kteří byli v kontaktu se členem takzvaného Berkova gangu Vladislavem Větrovcem. Má blízké kontakty s pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou nebo advokátem a exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, byl členem Lions Clubu, jehož zakladatelem byl lékař Jaroslav Barták, známý kauzou sexuálního napadání svých asistentek.
Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček
Kamarádi na úkor soudcování?
Sváček proti všemu už v minulosti vystoupil. Namítal, že se setkává s řadou lidí, nemá to ale vliv na jeho soudcovské rozhodování. Například s Hrdličkou se seznámil jako s místostarostou Prahy 10 kvůli služebním bytům pro soudce. Takové jednání bylo zřejmě blízké - muži si navzájem tykají.
„Ty kontakty ve všech jednotlivostech jsou vysvětlitelné. Jenže v tom souhrnu naznačují, že Sváčkův společenský život byl možná až příliš významný,“ říká pro portál ČT24 komentátor Tomáš Němeček. Podle něj to samo o sobě problém být nemusí, jenže takové mediální kauzy jsou ve výsledku to hlavní, čím na sebe Sváček připoutává pozornost. A soudcování jde stranou.
A to i když má za sebou i řadu kontroverzních rozhodnutí. Sváček do funkcí prosazoval lidi, kteří soudili trestní věci za bývalého totalitního režimu. Například v roce 2006 navrhl jmenovat soudcem Karla Kudláčka, bývalého totalitního vojenského prokurátora. Pod Sváčkovým vedením také Městský soud v Praze zakázal předběžným opatřením odborářskou stávku, která podle něho nebyla ohlášena včas – a vyvstaly tak otázky napojení na politické představitele. Po kritice ze strany odborů se Sváček postavil za rozhodnutí soudců a popřel, že by rozhodovali na přání politiků.
Přesto je soudcovských rozhodnutí – ať už kontroverzních, nebo ne – ale podle jeho kritiků příliš málo. „Jako soudce je spíš v pozadí. Vlastně se na tomto poli nemá čím chlubit, a to už léta,“ upozorňuje Němeček s tím, že praxe ústavního soudce by měla být bohatší.
Ústavní soud při posuzování Lisabonské smlouvy
Sváček jako test loajality Zemanovi
Přesto to pro Sváčka byla už druhá šance dostat se do Ústavního soudu. Loni ho navrhl Václav Klaus a Senát nakonec jeho kandidaturu neschválil. Postavil se proti němu ústavně právní výbor i výbor pro lidská práva. Nakonec mu funkce v tajné volbě unikla jen o dva hlasy. „Pan doktor Sváček na některé věci odpovídal vyhýbavě,“ poznamenal například při minulé volbě k soudcově vystoupení Dienstbier. Vystoupila proti němu třeba i bývalá místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová.
Letos mu nepomohlo ani to, že se Zeman spoléhal na jeho blízkost s ČSSD, která má v senátu převahu. Sváčkovi se sice tentokrát podařilo naklonit si ústavně právní výbor a zdálo se, že na zvolení dosáhnout může. „Prezidentem je Zeman, takže se logicky zvyšují jeho šance,“ uvedl ještě před volbou Vratislav Dostál, redaktor Deníku Referendum. Ani to ale nepomohlo - senátoři v tajném hlasování vystoupili opět proti. Čtyřicet pět z nich si Sváčka nepřálo, 30 ho mezi ústavní soudce chtělo. I když se očekával těsný výsledek, nakonec byl ještě jasnější než loni.
2 minuty
Sváček novým ústavním soudcem nebude
