Pražská policie obvinila předsedu krajně pravicové Národní demokracie Adama Bartoše ze tří trestných činů proti lidskosti. Podle policie se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, i ve svých projevech. V případě odsouzení mu hrozí až tři roky vězení. Bartoše zadržela policie ve čtvrtek dopoledne a noc strávil ve vazební cele. V pátek pak byl po výslechu propuštěn.
Policie obvinila Bartoše z trestných činů proti lidskosti – hrozí mu až tři roky vězení
Mluvčí pražské policie Tomáš Hulan upřesnil, že se měl Bartoš dopustit trestných činů hanobení národa, podněcování k nenávisti vůči skupině osob a také popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Uvedených trestných činů se měl Bartoš dopustit v časovém rozmezí od května 2013 do dubna 2016.
Místopředseda strany Luke Belson ve čtvrtek uvedl, že policie provedla domovní prohlídky v bytě předsedy a v kanceláři strany. Z Bartošova bytu podle něj odvážela knihy, dokumenty, datové nosiče a elektroniku, z kanceláře strany později odvezla některé dokumenty.
„V rámci zmiňované realizace provedli kriminalisté domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor, a to na základě příkazu vydaného příslušným soudem, při těch zajistili celou řadu tiskovin, jiných písemností a datových nosičů. Všem těmto úkonům byly v souladu se zákonem přítomny nezúčastněné osoby,“ uvedl v prohlášení Hulan.
Policie Bartoše obvinila i kvůli tomu, že na březnové demonstraci proti islamizaci vyzval k potrestání politiků „trestem nejvyšším“. Bezprostředně po těchto slovech ho policisté zadrželi a odvedli pryč, demonstraci poté rozpustili.
16 minut
Bastl: Výzvy k násilí jsou pokaždé závažná věc, zvlášť pokud jsou konány v politickém kontextu na shromáždění
Bartoš byl také letos v březnu spolu s místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem nepravomocně potrestán roční podmínkou za své loňské počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899. U hrobu Bartoš se Zemánkem zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“
Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk.
„Výzvy k násilí jsou pokaždé závažná věc, zvlášť pokud jsou konány v politickém kontextu na shromáždění. Je logické, že policie zakročila,“ okomentoval politolog a odborník na extremismus Martin Bastl.
Upozorňuje, že musí být podezření na to, že činnost je vedena s úmyslem „skutečně někoho poškodit, je společensky nebezpečná, že výzvy k násilí jsou vážně míněné, jsou motivovány nenávistí a mohou vést ke skutkům, které ohrozí zdraví, životy, svobodu jiných osob nebo společenských skupin“. Usuzuje se pak například z toho, jestli dlouhodobě a aktivně takovou činnost vyvíjel.
Výzvy k násilí jsou pokaždé závažná věc, zvlášť pokud jsou konány v politickém kontextu na shromáždění. Je logické, že policie zakročila.
Muž s oprátkou
Svými antisemitskými a extremistickými názory je Bartoš známý dlouhodobě. V minulosti pracoval jako zpravodaj a komentátor na zpravodajských webech Aktuálně.cz a iDNES.cz, později založil vlastní stránky prvnizpravy.cz a freeglobe.cz.
Pozornost v uplynulých letech budil nesnášenlivě koncipovanými seznamy veřejně činných liberálů („pravdoláskařů“) a rejstříkem židů v české politice. Ve svých antisemitských textech pokračoval v hilsneriádě, ve svém nakladatelství vydal například Protokoly sionských mudrců, podvodný dokument o údajné snaze o globální židovskou nadvládu, který v první polovině minulého století sloužil štvavým protižidovským kampaním.
V lednu 2014 se stal předsedou politické strany NE Bruselu – Národní demokracie a výrazný protižidovský tón nesl i tehdejší klip pro volby do Evropského parlamentu, kde fotografie izraelských vlajek doprovázela vizualizace hada coby symbolu zla. Byl také jedním z řečníků na loňské demonstraci proti migraci a evropské integraci, při které účastníci třímali v rukou makety šibenic. On sám držel na pódiu oprátku.
